Basketbalová sezóna je v plném proudu a týmy mají za sebou zhruba polovinu zápasů. My jsme se dnes rozhodli vám poskytnout rozhovor s jedním ,,hradeckým lvem“ a dozvědět se tak nějaké nové informace, a to hned z první ruky! Je jím rozehrávač Theodor Dlugoš.
Český basketbalový rozehrávač Theodor Dlugoš
Hned na začátek by mne zajímalo, co si zatím myslíš o probíhající sezóně?
Ahoj, myslím, že sezónu jsme začali celkem slušně, ale bohužel nám posledních několik zápasů základní části nevyšlo podle našich představ a ocitli jsme se tak ve spodní části tabulky. Snad se nám ve zbytku sezóny bude dařit a dostaneme se tak do bojů o play-off,
Co myslíš, že byl největší kámen úrazů pro vás? Vypadá to, že s klukama jste dobrá parta letos, takže v kolektivu asi problém nebude?
V kolektivu problém podle mě není. Těžko se hledá odpověď na tuto otázku, ale měli jsme problém vyhrávat venkovní zápasy, takže pár výher z hřišť soupeřů by nám určitě prospělo. Také nám párkrát prostě nepřálo štěstí a z výhry se radoval soupeř.
Chápu to tak, že velkou úlohu hraje i podpora domácích fanoušků. Co vím, tak na zápase nikdy nechybí bouřlivé reakce diváků a bubeníků. Jak se ti tedy hraje před plnou halou? Nebo máš radši spíš ticho, aby se dalo soustředit?
Podpora fanoušků hraje velkou roli a tímto bych jim chtěl poděkovat, že nás stále chodí podporovat v hojném počtu. Myslím si, že asi pro každého hráče je lepší hrát před plnou halou, než před prázdným hledištěm.
Vrátím se ještě k tomu, jak si zmínil ten konec tabulky. Basketbalová tabulka se totiž nedávno měnila, nebo spíše její systém, mám pravdu? Vysvětlíš nám to?
Určitě, jde o to, že ještě v loni se hrálo s každým 4x (2x doma, 2x venku), a pak pouze play-off a poslední tým baráž. Zatímco letos hraje každý s každým pouze 2x a poté se soutěž rozdělí na 2 skupiny po 6. První skupina s názvem A1 (její účastníci mají jistotu play-off) a druhá skupina A2, kde týmy bojují o 2 zbývající místa v play-off, zbylé 4 týmy pak sehrají playout a poslední z nich se podívá do baráže.
Měl si možnost trénovat i v Nymburce. Jsou tréninky v Hradci a v Nymburce v něčem podobné, nebo k tomu každý trenér přistupuje úplně jinak?
Myslím, že každý trenér má svůj styl, podle kterého trénuje. Nějaká podoba se však určitě najde, ať už je to hra 5na5, 1na1, nebo nějaká cvičení na zlepšení – např. driblinku.
Pokaždé, když jsem viděla hrát LIONS s jakýmkoliv soupeřem, přišlo mi to dost vyrovnané. Řekla bych, že víceméně všichni v soutěži jsou na tom hodně podobně a záleží i jak jsme už říkali na štěstí, divácké podpoře, jestli se hráči dobře naoběevají (smích). Nebo bys řekl, že je někdo vyloženě favorit a někdo zase outsider?
Tak možná to tak vypadá, protože si viděla hlavně domácí zápasy (smích). Určitě jsou v soutěži tak 2-3 týmy, které jsou na tom výrazně lépe. Jinak si ale myslím, že každý může porazit každého.
Kolik máte před sebou ještě zápasů?
Ve skupině A2 nám zbývá odehrát ještě 8 zápasů, poté uvidíme, jestli se nám podaří dostat do play-off a nebo budeme hrát play-out, ve které hraje každý tým 6 zápasů.
Možná si někdo nedokáže představit, co vlastně celé dny děláte, nonstop trénujete, nebo máte volno. Jak tedy vlastně může vypadat takový týden, den profesionálního basketbalisty Lions? Můžeš nám to trochu přiblížit?
Tak každý z hráčů to má asi trochu jinak, někdo chodí do školy, takže třeba nestíhá všechny tréninky, někdo zase pracuje, takže je na tom vlastně podobně. Jinak přibližně 2x týdně máme 2 tréninky za den. Do toho musíme navštívit posilovnu a to také 2x. A většinou každý den máme nějaké jídlo, kde se scházíme. Jednou týdně máme také možnost regenerace, ta obsahuje vířivku a masáže. Vlastně nemůžu popsat třeba jen jeden určitý den, protože se to i dost často mění.
Nepochybuji, že přes týden je s klukama v šatně velká legrace. Zažili jste tedy něco opravdu vtipného, nebo máte naopak nějakou trapnou příhodu, se kterou by ses mohl našim čtenářům pochlubit?
Tak určitě, o legraci nikdy není nouze. Něco vtipného se děje téměř pořád, navíc je v šatně pár kluků, kteří se „starají“ o to, aby nebyla nuda! Trapné příhody raději zmiňovat nebudu, ale máme v týmu člověka, který se často nechává zamknout na záchodě! (smích)
Chápu, nemůžeš prásknout spoluhráče! Děkuji za tvůj čas a přeji mnoho úspěchů v dalších zápasech!
Theo: Děkuji, měj se hezky!
Rozhovor v režii redaktorky Terezy Rýparové!
