V neděli odstartuje další ročník slavného Roland Garros. Společně se nyní podíváme na historii a zajímavosti tohoto turnaje považovaného za jeden z fyzicky nejnáročnějších turnajů na světě. Dvorce tohoto Grand Slamu jsou považovány za svatostánek antukového tenisu.
Francouzský název turnaje v celé své kráse zní Les internationaux de France de Roland-Garros, ovšem mnohem běžněji se používá zkrácený název Tournoi de Roland-Garros. A odkud označení Roland Garros vlastně pochází? Abychom to zjistili, musíme se vrátit do historie konkrétně do doby před a během první světové války.
Roland Garros (6.10. 1888 – 5.10. 1918) byl francouzský letec a stíhací pilot, jenž si na své konto přidal i několik sestřelů nepřátelských letadel. V roce 1913 jako první přeletěl na jeden zátah Středozemní moře. Kromě toho se účastnil mnoha leteckých soutěží. Po vypuknutí první světové války se stal nejdříve pozorovatelem a po konstrukci prvních stíhacích letadel se stal stíhačem. Za tu dobu si připsal na své konto čtyři sestřelená nepřátelská letadla. Roku 1927 pojmenoval prezident Émile Lesieur pařížské tenisové centrum po svém zesnulém příteli.
Historie turnaje se začala psát roku 1891, kdy se odehrál první ročník tehdy jen pro tenisty z francouzských tenisových oddílů. Ženy se prvního ročníku dočkaly o pár let později, a to konkrétně roku 1896. V roce 1925 byl turnaj zpřístupněn i zahraničním amatérským tenistům. Během první a druhé světové války byl turnaj přerušen, respektive v období 1941-45 byl turnaj přístupný jen pro domácí tenisty – francouzská tenisová federace toto období do historie Grand Slamu nezahrnuje.
V roce 1968 byl Roland Garros zpřístupněn i zahraničním profesionálním tenistům. Roland Garros se stal historicky prvním Grand Slamem otevřeným profesionálním tenistům.
Trofej |
Určená pro |
Coupe Suzanne Lenglen |
Vítězka ženské dvouhry |
Coupe des Mousquetaire |
Vítěz mužské dvouhry |
Coupe Jacques Brugnon |
Vítězové mužské čtyřhry |
Coupe Simone Mathie |
Vítězky ženské čtyřhry |
Coupe Marcel Bernard |
Vítězové smíšené čtyřhy |
Devět titulů Rafaela Nadala
Rekordmanem French Open je bezpochyby španělský tenista Rafael Nadal. Jeho neskutečná éra na tomto turnaji odstartovala v roce 2005, kdy teprve jako devatenáctiletý mladík zvítězil ve finále nad Argenticem Marianem Puertou 6:7, 6:3, 6:1 a 7:5. O rok později vyzval ve finále legendárního Rogera Federera. I tentokrát odcházel z kurtu jako vítěz. A stejné složení mělo i finále následující rok. A Rafael Nadal znovu dokázal, že na antuce je král. Nad Švýcarem zvítězil 6:3, 4:6, 6:3 a 6:4. Nadal se tak zařadil mezi legendy jako byl Ivan Lendl a Gustavo Kuerten. Ale tím éra Nadala neskončila. Do třetice se střetli ve finále antukového Grand Slamu Nadal s Federerem a i potřetí se stal králem Španěl.
O rok později nastal konec této série, z titulu se radoval Roger Federer. Jenže půst netrval dlouho. Hned další rok se Nadal stal znovu vítězem, když ve finále porazil Robina Soderlinga 6:4, 6:2 a 6:4. A začala další série. Rafael Nadal porážel naprosto všechny – French Open ovládl ještě čtyřikrát a stal se naprostým rekordmanem. Jako prvnímu v otevřené éře se Nadalovi povedlo pozvednout nad hlavu trofej pro vítěze devětkrát.
A letos může Rafael zaútočit na neuvěřitelný desátý titul. Rafa vlétl do antukové sezóny jako uragán a vyhrával všechno, co se dalo. Utvořil neuvěřitelnou sérii sedmnácti výher a řadí se tak k horkým kandidátům na zisk trofeje.
Čeští vítězové French Open
Hned pětkrát se do finále probojoval Jan Kodeš. Třikrát odešel poražen, později jako egpyptský občan triumfoval v roce 1970 a 1971. V osmdesátých letech zanechal výraznou stopu vynikající Ivan Lendl, který prestižní trofej pozvednul třikrát a ještě dvakrát si zahrál finále. Posledním českým finalistou se stal Petr Korda, jenž v roce 1992 podlehl Američanovi Jimu Courierovi.
V ženské dvouhře se titul podařilo získat pouze v roce 1981 Haně Mandlíkové. Do finále se v otevřené éře probojovaly ještě tři české tenistky, žádné se však titul získat nepodařilo. Naposled se do finále podívala Lucie Šafářová v roce 2015. Tehdy ve finále nestačila na bývalou světovou jedničku Serenu Williams, té podlehla 6:3, 6:7 (2:7) a 6:2. Zapomenout nemůžeme ani na legendární Martinu Navrátilovou, která vyhrála celkem jedenáct titulů.
V roce 2009 vyhrál Lukáš Dlouhý se svým parťákem Indem Paesem mužskou čtyřhru. Ženskou čtyřhru vyhrály tři české tenistky. V roce 2011 vyhrálo duo Lucie Hradecká a Andrea Hlaváčková nad párem Sania Mirza a Elena Vesnina. Lucie Hradecká o dva roky později pozvedla nad hlavu trofej pro vítěze smíšené čtyřhry, jenž ovládla společně s Františkem Čermákem. Lucka se do finále probojovala ještě v roce 2015, tehdy však s Marcinem Matkowski na vítěze Bethanie Mattek-Sands a Mike Bryana nestačila.
Zajímavosti turnaje
V průměru 428 000 diváků navštívilo jeden ročník v letech 2012-16.
Bílé lajny na dvorcích jsou široké 6 centimetrů, kryt centrálního dvorce tvoří 1,5 tun antuky.
Až 250 sběračů míčků působí v rámci jednoho ročníku.
Celková dotace ročníku 2016 byla 32 milionů eur (zhruba 865 milionů korun). Odměna pro vítěze mužské a ženské dvouhry byla 2 miliony eur.
Nejmladším vítězem se stal Američan s čínskými kořeny Michael Chang, který turnaj vyhrál v pouhých sedmnácti letech a třech měsících.
Nejdelší zápas trval neuvěřitelných 76 gemů. Bylo to v době, kdy ještě nebyl zaveden tie-break. V zápase se tehdy střetli Sturgress s McGregorem v roce 1955. Z vítězství se radoval první jmenovaný, který nakonec vyhrál 10:8, 7:9, 8:6, 5:7 a 9:7.