Dante, Kaziyski, Savani, Kurek, Simon. Nejen výčet jmen nejlepších volejbalistů světa posledního desetiletí, ale také hráčů, kteří se vydali svojí volejbalovou cestou až do Asie. Místní volejbalové ligy dokazují každým rokem zvyšující se úroveň a díky finanční stabilitě lákají nejlepší světové hráče.
Existuje několik důležitých rozdílů mezi místními volejbalovými ligami v Asii. Bohaté státy s delší volejbalovou tradicí (Japonsko nebo Jižní Korea) a bohaté země s rostoucí popularitou volejbalu (Čína) představují absolutně odlišné případy než chudší země s velkou popularitou sportu (Thajsko apod.) Také státy Středního východu v současnosti představují zcela jiný příběh. Do zemí jako jsou Spojené Arabské Emiráty, Kuwait nebo Írán odchází volejbalisté z Evropy, ale i Ruska po skončení jejich sezóny především kvůli vysokým platům od místních šejků. Celková úroveň asijského volejbalu stoupá a díky úspěchům národních týmů je vidět i na mezinárodní scéně.
Rapidní změna započala kolem roku 2012 příchodem prvních opravdových hvězd světového volejbalu – Brazilce Danteho a Američana Priddyho. Ti měli přilákat pozornost asijských fanoušků, kteří do té doby preferovali spíše fotbal. Později začaly asijské kluby najímat hráče s vysokými somatotypy, kteří dávali jejich družstvu šanci, že bude silnější než ostatní družstva. Tohle byly časy (především v J. Koreji) obrovských bitev mezi dvěma hráči na opačných stranách kurtu, kteří lámali jeden světový rekord v počtu bodů za zápas za druhým. Byli to hráči, kteří zde začali jejich kariéry a později se díky tomu dostali do světových nebo národních týmů (Kanaďan Gavin Schmitt, Australan Thomas Edgar nebo Kubánec Orel Camejo), ale i hráči dobře známí ve volejbalovém světě, kteří chtěli pouze vyzkoušet exotickou výzvu a vydělat miliony ročně místo každoročního hraní v nejlepších ligách v Evropě nebo v Brazílii (Kubánec Robertlandy Simon, Francouz Kevin Le Roux, Řek Mitar Djuric, …). V posledních sezónách ale asijské týmy změnily strategii, což dokazuje rostoucí vyspělost a síla tamního volejbalu.
Kluby přestaly kupovat pouze světově hráče známé svou silou a začaly najímat také volejbalisty, kteří měli desítky nabídek z jiných klubů. To se samozřejmě muselo projevit i finančně, ale i přes zavedení platového stropu v Jižní Koreji a doplnění týmů vlastními talentovanými mladíky najdeme v TOP 10 nejlépe placených hráčů na světě hned tři, kteří hrají v Číně nebo Japonsku. A to jsou největší elity, které se dostaly do oblasti za Orientem – Michal Kubiak (Panasonic Panthers), Matey Kaziyski (JTEKT Stings) a Christian Savani (Taiwan Excellence Latina). Rostoucí atraktivitu asijských soutěží může dokumentovat také případ Kanaďana Johna Perrina a Francouze Kévina Tillieho, kteří chtějí zrušit svoje smlouvy v polské Plus lize a připojit se k pekingskému Beijing Volleyball. Jsou dokonce připraveni riskovat případné sankce od FIVB.
John Gordon Perrin a Kévin Tillie představují dresy týmu Beijing Volleyball
Nejlepší světoví volejbalisté společně s tvrdě pracujícími asijskými hráči, precizně připravovaným systémem obrany a účastí nejlepších technologií, ukazují současný základ lokálních volejbalových lig v Asii, který dokazuje, že světový volejbal na úrovni klubů už není pouze o Evropě a Brazílii.
(přeloženo z www.volleycountry.com)
