Možná jste to také postřehli – v rychlobruslařských výsledkových listinách se už zhruba rok pod českou vlaječkou začalo objevovat nové jméno – Sebastian Druszkiewicz.
Polský rodák začal s rychlobruslením ve 12 letech. Na olympijských hrách ve Vancouveru i v Soči obsadil 14. místo na trati 10 000 m. V Soči přidal i 23. místo na poloviční trati. To vše v polských barvách. Potom ale z polské reprezentace vypadl a od jejího vedení se dozvěděl, že s ním Poláci už nepočítají. Tehdy byl rozhodnutý, že skončí, ale Petr Novák zrovna hledal sparingpartnera pro Martinu Sáblíkovou. Někoho, kdo jeho nejslavnější svěřenkyni pomůže jak na ledě, tak při jízdě na kole. Druszkiewicz se díky tomu dostal do českého týmu a Novák posléze zjistil, že Polákův potenciál by bylo škoda nevyužít i v závodech. Kvůli přestupu do českého dresu sice Druszkiewicz nesměl rok závodit, ale za necelé dva roky pod Novákovým vedením se dostal mezi elitu a jeho bývalí polští kolegové už mu nestačí na pětikilometrové trati.
Nyní se Druszkiewicz pomalu připravuje na mistrovství světa v Hammaru, kam se mu letos podařilo kvalifikovat. Větší cíl má však třicetiletý rychlobruslař ještě před sebou – touží si připsat start na třetích olympijských hrách za sebou. Zda se dostane mezi dvanáctku rychlobruslařů pro trať 10 000 m, čtyřiadvacítku pro poloviční trať či šestatřicítku rychlobruslařů kvalifikujících se na 1 500 m se dozvíme 27. prosince. Pokud ano, bude mít Česká republika příští rok po 16 letech opět zastoupení na olympijských hrách v mužské kategorii.
