Na mistrovství světa do 17 let v roce 2001 reprezentoval Českou republiku jako dálkař, v roce 2005 startoval na halovém mistrovství Evropy v sedmiboji. Do české atletické historie se však zapsal především jako sprinter-překážkář.
V létě 2008 se Petru Svobodovi podařilo překonat letitý Höfferův rekord a to hned na několika závodech. Nejlepší čas zaběhl při MČR v Táboře - 13,29. Tehdy začal porážet velká jména, na olympiádě skončil v semifinále. O rok později si z halového mistrovství Evropy dovezl bronzovou medaili a v létě jako první český sprinter-překážkář v historii postoupil na trati 110 m překážek do finále, kde doběhl na 6. místě. Na mistrovství Evropy 2010 si už už běžel pro zlato, ale zakopl o sedmou překážku a v cíli byl „až“ sedmý. Zklamání si však vynahradil hned v další sezoně. Na halovém mistrovství Evropy v Paříži nenašel přemožitele. Ve finále zaběhl čas 7,49, propukl v obrovský jásot a zaslouženě vystoupal na stupně vítězů pro zlatou medaili.
Připomeňte si Svobodův zlatý běh a ohromnou radost v cíli:
Po velkém úspěchu však přišel velký pád. Na jarním soustředění se zranil a tím začaly nekončící zdravotní problémy. Později dokonce bojoval o nohu i o život. Tento boj vyhrál a toužil se vrátit zpět do atletického kolotoče. Jenže přicházely další zdravotní problémy. V září 2013 dokonce přinesl jeden server zprávu o konci jeho kariéry, což ale rodák z Budišova na Vysočině dementoval. Až v červnu 2014 se vrátil na atletický ovál. Zpočátku byl opatrný a zkoušel, co mu noha dovolí. To však netrvalo dlouho a Svoboda splnil limit na mistrovství Evropy, kde se dokázal probojovat do finále, kde po jedné diskvalifikaci obsadil pátou příčku. V dalším roce udělal radost domácím fanouškům na halovém mistrovství Evropy v Praze, kde postoupil do finále. Finálový běh se mu sice úplně nepovedl, kupil chybu za chybou a skončil osmý. I tak ale mohl být spokojený – návrat po tak dlouhé době se očividně povedl. Na mistrovství světa 2015 i olympijských hrách 2016 pro něj byla konečnou semifinále.
V pátek 3. března se na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě rozeběhne soutěž mužů na 60 m překážek. V tentýž den se v 20.10 odehraje i finále a tam by si určitě chtěl „zahrát“ i dvaatřicetiletý český reprezentant. Do letošní sezony vstoupil 28. ledna v Jablonci, kde v rozběhu zaběhl čas 7.65, čímž hned splnil limit na HME. Ve finále pak běžel o pouhou setinu pomaleji. O tři dny později v Düsseldorfu zaběhl čas 7,68, a to jak v rozběhu, tak ve finále. Čtvrtého února ve finále závodu v Karlsruhe vylepšil svůj letošní nejlepší čas na 7,63 a skončil třetí za lídry letošních evropských tabulek – Britem Pozzim a kubánským rodákem reprezentujícím Španělsko Ortegou. O šest dní později běžel o něco pomaleji v Berlíně - 7,67, ale tento čtvrtek zase potvrdil stoupající výkonnost na mítinku v Lodži. Ve finále tu doběhl druhý za Maďarem Balázsem Bajim v čase 7,57. To je Svobodův nejrychlejší čas od triumfu na halovém mistrovství Evropy v roce 2011. Tam tehdy na vítězství stačil čas 7,49, stejným časem ovládl Francouz Martinot-Lagarde i minulé HME v Praze. Svobodův český rekord je ještě o 5 setin lepší.
V letošních evropských tabulkách najdeme českého překážkáře na 7. místě:
1. Andy Pozzi (Brit.) 7,44
2. Orlando Ortega (Šp.) 7,48
3. Dimitri Bascou (Fr.) 7,51
Pascal Martinot-Lagarde (Fr.) 7,51
5. Garfield Darien (Fr.) 7,53
6. Balázs Baji (Maď.) 7,54
7. Petr Svoboda (ČR) 7,57
Může tedy Petr Svoboda v Bělehradě útočit na medaili? Může, ale bude to mít těžké. Stříbrný medailista z loňské olympiády Španěl Ortega, francouzští obhájci stříbra a zlata Bascou a Martinot-Lagarde nebo vedoucí muž evropských tabulek Brit Pozzi budou určitě většími favority. Přesto pokud by se Svobodovi podařilo svůj čas ještě trochu stlačit dolů, mohlo by to vyjít. Navíc jak známo, překážky jsou na trati od toho, aby překážely, a občas překáží i největším favoritům víc, než by měly a mezi nejlepší tři se pak dostane i ten, s kým se až tak úplně nepočítalo. Držme palce, za ty roky zdravotních potíží a pokusů o návrat by si Svoboda určitě nějaký dobrý výsledek jistě zasloužil.
V nedávno době prozradil v rozhovoru, že jej neláká pouze závodit na atletických oválech. "Atletika mě pořád baví a zjistil jsem, že ani výkony nejsou k zahození. Nemám tak důvod toho nechávat" svěřil se evropský halový šampión z roku 2011. Ovšem nechtěl by zůstat pouze u atletiky. Kdyby mu už totiž nedovolilo zdraví se vrcholně připravovat mezi atlety přemýšlí o jednom zimním sportu a také účasti na OH. Ano, jak možná víte, lákají ho boby. "Rád bych to zkusil, proč ne. Navíc si myslím, že kdyby byly peníze na lepší materiál, určitě by naši kluci mohli jednou bojovat o medaili". K tomu navíc dodal, že by rád byl u toho, až by český bob vybojoval olympijský kov.
