Hraje hokej, jezdí na lyžích i na motorce, napsala tři detektivky, vyrobila dva stoly, tančila v Dancing with the Stars, na sociálních sítích se věnuje politickým i ekonomickým problémům a dnes slaví šedesáté narozeniny. O kom je řeč? O jedné z nejlepších tenistek historie – o Martině Navrátilové.
Martina Navrátilová se narodila jako Martina Šubertová 18. října 1956 v Řevnicích u Prahy. Po rozvodu rodičů přijala jméno nevlastního otce Miroslava Navrátila, který se stal i jejím prvním trenérem.
Už v 15 letech vyhrála mistrovství Československa. V roce 1974 získala první profesionální titul v Orlandu. V následujícím roce postoupila do finále dvou grandslamových turnajů – Australian Open a French Open. Když však ve stejném roce chtěla odletět na US Open, dělal jí domácí svaz problémy, a tak po dohodě s otcem požádala v New Yorku o politický azyl. Zelenou kartu dostala hned další měsíc, o šest let později získala i americké občanství. Dodnes komunistům neodpustila, že ji připravili o možnost strávit více času s rodinou.
První grandslamový titul získala Navrátilová v roce 1978. Tehdy ve finále Wimbledonu porazila svou velkou rivalku Chris Evert. Celkem ve dvouhře vyhrála 18 grandslamových turnajů – devětkrát se radovala ve Wimbledonu, čtyřikrát na US Open, třikrát na Australian Open a dvakrát na French Open. Dalších 31 triumfů přidala ve čtyřhře a deset v mixu.
Po svém prvním vítězství ve Wimbledonu se stala světovou jedničkou. Na této pozici strávila celkem 332 týdnů. Déle byla nejlepší hráčkou světa pouze Němka Steffi Graf. Některé rekordy však Navrátilová drží dodnes. V roce 1983 prohrála z 87 zápasů pouze jeden. O rok později vyhrála 74 zápasů v řadě. Ve dvouhře vyhrála celkem 167 turnajů, ve čtyřhře ještě o deset více. Celkově za svou kariéru vyhrála jen těžko uvěřitelných 1442 zápasů ve dvouhře.
Ve Fed Cupu se může chlubit vynikající bilancí čtyřiceti výher a jediné porážky. Čtyřikrát tuto soutěž vyhrála, z toho jednou za Československo, třikrát za USA. Památné bylo především finále v roce 1986 odehrávající se na Štvanici, kdy měla větší podporu Navrátilová v americkém dresu než československé hráčky. V emotivním projevu na kurtu tehdy pronesla: „Chtěla bych vám opravdu ze srdce moc poděkovat a doufám, že to nebude trvat dalších jedenáct let, než sem zase přijedu a budu hrát tenis. Děkuju.“
Poslední grandslamový titul ve dvouhře vybojovala opět ve Wimbledonu. Bylo to v roce 1990, tedy 12 let od jejího prvního grandslamového triumfu. O čtyři roky později ještě postoupila do dalšího wimbledonského finále, v něm ale podlehla Španělce Martínez a vzápětí oznámila konec kariéry.
V roce 1997 se na kurty ještě vrátila, věnovala se především čtyřhrám. Definitivně kariéru ukončila v roce 2006 krátce po triumfu v mixu na US Open – tedy krátce před svými padesátými narozeninami – a stala se tak nejstarší vítězkou grandslamového turnaje v tenisové historii. Billie Jean Kingová o ní ve stejném roce prohlásila: „Je nejlepší tenistkou dvouhry, čtyřhry i smíšené čtyřhry, která kdy žila.“
V roce 2000 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy, o šest let později při Sportovci roku České republiky získala Cenu Emila Zátopka pro sportovní legendu. V roce 2008 jí bylo konečně vráceno i české občanství.
Bojovat během svého života musela nejen na kurtu, ale bohužel i s vážnou nemocí. V roce 2010 jí totiž byla diagnostikována rakovina prsu, kterou naštěstí překonala.
Navrátilová se otevřeně hlásí k lesbické orientaci, před dvěma lety se vdala. Její manželkou je Julia Lemigova, bývalá miss SSSR.
Jedna z nejúspěšnějších hráček historie dodnes hrává tenis v kategorii legend. Kromě toho tenis stále pečlivě sleduje. V loňském roce pomáhala Polce Agnieszce Radwaňské. Svou pozornost samozřejmě upíná i na české hráčky. Když Petra Kvitová vyhrála v roce 2014 podruhé Wimbledon, prohlásila, že to nebylo naposled. Po letošním finále US Open označila na Twitteru Karolínu Plíškovou jako budoucí vítězku grandslamu. Snad její proroctví české hráčky vyplní a třeba hned v příštím roce jí dají trošku opožděný dárek k životnímu jubileu.