Před pár dny uběhl rok od chvíle, kdy byl pod strop arény Prudential center zavěšen dres s číslem 30, které bylo postrachem soupeřovo útočníků, a to nejen v nejvyšší lize světa, nýbrž i na mezinárodních šampionátech. 74 tisíc minut strávených na ledě, 691 výher, 125 čistých kont a 3 vstřelené branky, to je Martin Brodeur v číslech. V jeho případě ale jen čísla nestačí. Gólman, který svými zákroky doháněl soupeře k šílenství a který překonal i Patricka Roye. To a mnohem více byl Martin Brodeur.
Legendární hokejový brankář Martin Brodeur
Než se však pustíme na krátkou cestu Martinovo kariérou, dovolte mi moji malou osobní vsuvku, která vám snad alespoň z části objasní můj zápal, s nímž tyto řádky píši. Lze jen těžko říci, kde se ve mně vzala láska k týmu New Jersey Devils, a především k tomuto maskovanému muži. Již od dob, kdy jsem si koupil první balíček hokejových karet, jsem byl oddaným fanouškem tohoto týmu, a obzvláště ochránce jejich svatyně. Vždy jsem radostí skákal po pokoji, když se mezi deseti obrázky objevilo číslo 30 a jméno Martin Brodeur. Jméno, jež provází celou moji sportovní kariéru, inspiruje mě, motivuje a hecuje k lepším a lepším sportovním výsledkům. Vždyť i můj dres zdobí toto číslo. A i přes to, že v jiném sportu, nosím jej hrdě, a před každým utkáním mi připomíná osobu, která mě motivovala být nejlepší v tom, co dělám. Ale už dost o mě. Podívejme se spolu, jak se postupně z člověka, jenž ve svých dvaadvaceti letech nastoupil k prvnímu zápasu v NHL, stala žijící legenda.
V roce 1990 tým New Jersey Devils draftoval nadějného brankáře jménem Martin Brodeur. Na svoji premiéru v NHL si však tento gólman počkal ještě další tři roky. K prvnímu utkání v National Hockey League nastoupil v roce 1993. Již ve své druhé sezóně byl členem All Star Teamu nováčků a o rok později nad hlavu zvednul svůj první Stanley Cup. New Jersey jasně převálcovalo ve finále rivaly z Detroitu a zvítězilo v sérii 4:0. Ve všech čtyřech utkáních se číslo třicet objevilo mezi hvězdami utkání. To byl ale jen začátek jeho hvězdné kariéry. O rok později, tedy v roce 1996, zahájil Brodeur i svoji reprezentační kariéru, kdy stihnul hned dva mezinárodní turnaje, z nichž obou si odvezl stříbrnou medaili. Jednalo se o mistrovství světa ve Vídni a následný světový pohár. Ve své reprezentační kariéře se Brodeur účastnil pouze dvou světových šampionátů, ve kterých padla Kanada ve finále s českým týmem (v roce 1996 4:2 a v roce 2005 3:0). Následující sezóna Brodeurovi sice nepřinesla Stanley Cup, zato však odstartovala jeho „střeleckou éru“. 17. dubna 1997 vstřelil Marty svoji první branku, a to proti týmu z jeho rodiště, tedy Montreal Canadiens. Rok 1998 byl dalším pokrokem v reprezentačním dresu. Na olympijských hrách v Naganu Brodeur kryl záda svému idolu a tehdejší jedničce kanadské reprezentace Patricku Royovi. Z těchto her si kanadský výběr odnesl bramborovou medaili a Marty si spravil chuť až o čtyři roky později, kdy z olympiády odvážel kov nejcennější. Olympijských her se kanadský brankář účastnil ještě dvakrát. V roce 2006 odjížděl po ostudném výkonu celého týmu se sedmým místem, zato na následujících hrách v roce 2010 si již svým působením na ledě rozloučil zlatem.
Rok 2000 přinesl Brodeurovi druhý Stanley Cup a hattrick v podobě poháru z nejvyšší ligy zkompletoval roku 2003, kdy Jersey porazilo Annaheim v napínavé finálové sérii 4:3 na zápasy. Bohužel od roku 2003 Brodeur sbíral úspěchy pouze na mezinárodní úrovni. Konec jeho kariéry pečetil přestup Coryho Schneidera do týmu Devils, jenž postupně připravil Brodeura o post jedničky. Svou kariéru ukončil Brodeur v drese St. Louis Blues, kam odešel na sezónu 2014/2015, a zde v současné době působí také jako člen realizačního týmu. Tenhle krok mu mělo, a stále má, mnoho fanoušků za zlé, jelikož se vždy mělo za to, že Brodeur skončí jako Ďábel. Za tým New Jersey Devils odehrál celkem 21 sezón, v nichž nasbíral čtyři William M. Jennings trophy a čtyřikrát Vezinovy trophy. 125 čistých kont z něj dělá rekordmana v NHL, stejně tak jako jeho 3 vstřelené branky. Dne 10. 2. 2015 byl pak navždy vyřazen dres s číslem 30, které nahánělo soupeři hrůzu, útočníky přivádělo k šílenství a stalo se legendou v tomto tak oblíbeném sportu.
Napsal: Jakub Netáhlo
