Čekali razantní posun v otázce dopingové kauzy a státem podporovaného dopingu Rusů. Místo toho přišlo další odkládání a určité zklamání pro biatlonisty. Další odsun vyřešení této kauzy. Nebylo proto divu, že nad závodem s hromadným startem mužů se vznášela hrozba bojkotu (v podobě zpožděného startu). To a další věci donutily Mezinárodní biatlonovou unii IBU svolat před blížícím se mistrovství světa mimořádný kongres, který se uskuteční 9. února.
IBU tak reagovala na tlak a pobouření biatlonistů na včerejší zasedání, kdy se měla tato kauza důkladně řešit. Biatlonová unie oznámila, že s ruským svazem zahájila formální zřízení a dává jim čas do 5. února, aby se vyjádřili, jakou roli hráli v údajném státem řízeném dopingovém systému. To ovšem neuspokojilo biatlonisty, kteří už předtím vyzývali k přísnějším postihům a razantnějšímu boji proti dopingu. Petici, kterou inciovala trojice Francouz Martin Fourcade, Američan Lowell Bailey a český reprezentant Michal Šlesingr podepsalo už 157 sportovců a 56 trenérů z dvaceti šesti zemí. V ní požadovali již výše zmíněný razantnější boj a přísné postihy formou vysokých pokut a distancu a také snížení kvót pro Světové poháry, mistrovství světa a olympijské hry pro země, jejichž závodníci jsou nebo budou usvědčeni z dopingu. Otevřený dopis IBU poslal také předseda českého biatlonového svazu Jiří Hamza, jenž chtěl zpřísnit tresty pro odhalené dopující.
,,Věřím, že se chytnou za nos a prohlásí: Ano, bereme vaši petici vážně a v krátké době pravidla upravíme," prohlašoval krátce před zasedámím Michal Šlesingr. Ale ejhle, IBU sice potvrdila, že se kauzou bude nadále zabývat a řešit přímo s ruským svazem, jenže to závodníky neuspokojilo. Šéf IBU Anders Besseberg argumentoval doteď tím, že antidopingová pravidla se budou moci upravit až na řádném kongresu v létě roku 2018 v Poreči. Což by bylo až po olympiáde v Jižní Koreii. Podle zpráv lídr SP Martin Fourcade dokonce opustil před skončením jednání sál následován dalšími sportovci.
Nad závodem s hromadným startem se vznášela hrozba bojkotu a IBU tak rozhodla, že 9. února se uspořádá mimořádný kongres, kde se bude vše znovu projednávat. Tento krok uvítal jak Martin Fourcade tak i Jiří Hamza. ,,Sportovci a já jsme velmi spokojeni s tímto rozhodnutím a faktem, že byly vyslyšeny naše požadavky," uvedl Fourcade a nadále se o dopingu odmítl bavit. ,,Svolání mimořádného kongresu považuji jen za první krok k tomu, aby se biatlon očistil. Mezinárodní biatlonová unie k němu sáhla zřejmě proto, aby předešla dalším protestům. Velký podíl na svolání kongresu mají samotní závodníci. Bez jejich postoje by ke svolání mimořádného kongresu nedošlo," reagoval podobně i Jiří Hamza.
,,Výkonná rada IBU plně chápe a podporuje iniciativu sportovců zpřísnit pravidla pro členské federace a jednotlivé sportovce za antidopingové prohřešky. Aby mohla být nová pravidla zavedena co nejrychleji, svolává výkonná rada IBU mimořádný kongres, aby změny pravidel mohly platit už před MS v Hochfilzenu," uvedla IBU na adresu svolání kongresu.
Výzva sportovců byla z části reakcí na druhou zprávu Světové antidopingové agentury WADA, v níž figuroval v organizovaném dopingu i 31 ruských biatlonistů. Mimo jiné dnes již bývalé biatlonistky a bronzové medailistky Olga Vilukhina a Yana Romanova. Pokud budou tyto biatlonistky usvědčeny z dopingu, s velkou pravděpodobností přijdou o bronzové medial z olympiády 2014 v Sochi. Na jejich místo by se posunuly zatím čtvrté Češky.
Proti zbylým 29 z nich zahájila IBU formálně řízení, ale včera přišlo další překvapení. IBU ohlásila, že 22 případů bylo zastaveno pro nedostatek důkazů. Vyšetřování ostatních 7 stále probíhá. Další kritice čelila IBU poté, co i přes nedoporučení WADA po první McLarenově zprávě udělila ruské Ťumeni pořadatelství mistrovství světa 2021. Rusko se v prosinci samo vzdalo pořadáné závodu SP, které narychlo přezvalo finské Kontiolahti a pořadatelství mistrovství světa juniorů, které se přemístilo na Slovensko.
