Jakmile člověk překročí 60 let věku, už jen málokdo myslí na aktivní sportování na pravidelné bázi. A už vůbec ne, když přesáhnete osmdesátku. Jiného názoru je však třebíčský rodák Jan Nechvátal. Je mu totiž neuvěřitelných 81 let, ale on stále běhá, a pořád se snaží posouvat své limity.
Jak prozradil v rozhovoru pro třebíčský deník, nedokáže si život bez běhání představit. "Neumím si představit, že bych nešel na stadion", prozradil matador třebíčské atletiky.
Jeho životní příběh je však opravdu zajímavý. Nikdy sice nepatřil mezi atlety, kteří by bojovali o postup na ME, MS nebo olympiádu. Ale aktivnímu stylu života se věnuje prakticky od svých dětských let. "Jako kluk jsem také hrával hokej a fotbal". Nicméně zvítězil nakonec běh. Jedno prvenství v atletice však stále drží. A tím je okresní rekord v maratonském běhu. V tom jej zatím nikdo nepřekonal.
A jeho trénink? Jak sám prozradil, tak si začal vést své tréninkové záznamy již po konci druhé světové války, čili na konci čtyřicátých let. Ovšem deníky, co má doma, se datují do roku 1952. A ty má pečlivě uschované.
Vzdálenost sice prý nemá úplně přesně spočítanou, ale už nyní to prý bude zhruba okolo 300.000 kilometrů. Každý měsíc se snaží dodržet rutinu, kterou je 200 kilometrů. A ač je to neuvěřitelné, tak se mu to daří. Vemte si, že to je minimálně 2.400 kilometrů za rok. Což je pro člověka v takto pokročilém věku opravdu velmi obdivuhodné a navíc velmi fyzicky náročné.
Nechvátal taktéž v rozhovoru prozradil, že má problémy s kyčlemi. Konkrétně pravou kyčel má 3x měněnou. Ale dle jeho slov nemůže jen sedět doma na gauči a nic nedělat. Kyčel by mu prý zatuhla a mohla by "vyletět" při jakékoliv jiné fyzické aktivitě, která by ani nemusela být nijak náročná. Například nazouvání ponožek či bot. I proto si nedovede život bez běhu představit, jelikož by se necítil dobře. Běh je zkátka pro něj jeho život.
V minulosti toho pan Nechvátal zažil opravdu hodně. Prakticky celý život se pohybuje u třebíčské atletiky a kromě běhání se také snaží trénovat mladé atlety. Velmi rád vzpomíná, když na třebíčském stadionu závodil Emil Zátopek. "To tam přišlo 5 tisíc lidí a nemohli se na stadion vejít" vzpomíná Nechvátal.
Nyní však přemýšlí, že s běháním skončí a nebo jej alespoň omezí. Kyčle jej pořád zlobí a necítí se fyzicky tolik odolný, aby zvládal takový nápor. Přemýšlel o úplném konci s běháním, ale to si moc představit nedokáže. A tak se možná rozhodne pro variantu, že své naběhané kilometry za měsíc omezí a nebo navýší časový limit na zaběhnutý kilometr. Uvidíme.
