V pátek večer se při příležitosti otevření X-areny v Brně uskutečnil exhibiční zápas Petra Koukala k ukončení jeho badmintonové kariéry.
V hledišti se sešlo přibližně šest set diváků, kteří si užili hned několik zápasů. Nejprve na kurt nastoupil právě Koukal v zápase proti devátému muži z olympijských her v Riu Scottu Evansovi z Irska. Poté co český vlajkonoš z londýnské olympiády těsně prohrál první set 9:11, došlo ke slavnostnímu přestřižení pásky a k oficiálnímu otevření haly. „Teď když je to oficiálně otevřený, tak já začnu,“ zakřičel Koukal. A jak křikl, tak učinil. Druhý set totiž vyhrál 11:9. Po jeho konci navrhl přerušení zápasu, aby si odpočinul na rozhodující třetí set. Žádné námitky se nekonaly, možná i z důvodu, že návrh byl pronesen v češtině. Jeho zahraniční soupeř tak ani moc protestovat nemohl a Koukal rozhodl za něj: „Tobě to taky nevadí! Ty nerozumíš, ty jsi v pohodě!“ Na kurt tedy mohly nastoupit ke svému exhibičnímu zápasu ve dvouhře mladší žákyně. Po ukončení tohoto zápasu badmintonisté oznámili, že se chtějí na třetí set nejprve rozehřát, a tak si s těmito dívkami ještě zahráli smíšenou čtyřhru. V ní byla nakonec úspěšnější dvojice Němcová, Koukal. Potom už oba hlavní aktéři exhibice mohli dokončit rozehraný zápas. Stejně jako předchozí dva sety i tato sada skončila nejtěsnějším možným rozdílem - tentokrát 12:10 pro Evanse.
O výsledek ale v exhibičním zápase samozřejmě nešlo. Hlavním cílem byla dobrá nálada – jak na kurtu, tak na tribuně. Tento cíl byl úspěšně naplněn – ať už krásnými výměnami, vtipnými výkřiky nejen mezi výměnami, ale i během nich („Já jsem starej a pomalej! Už nemůžu!“) nebo „scénkami“, např. když si Evans s jedním z pořadatelů vyměnil mop za raketu, utřel podlahu a dvě výměny sledoval, jak si povede jeho zástupce. Tomu se však nedařilo, a tak se Ir vrátil zase do hry. Diváky hráči odměnili i poničenými míčky, o které byl v publiku velký zájem. „To bych zkrachoval, kdybych měl dávat každému míček!“ pobavil diváky Koukal. Po zápase pak na tribunu letěla i trička obou hráčů. Evans si potom na Koukalovu počest oblékl tričko se jmenovkou nejúspěšnějšího českého badmintonisty posledních let.
Při rozhovoru po zápase Koukal přiznal, že mu docházejí slova, protože takhle krásné zakončení kariéry si ani ve snu nepředstavoval. Pak už jenom děkoval: „Je tady spousta z vás, kteří se mnou byli úplně od těch nejmenších začátků, spousta z vás si mě pamatuje jako malého kluka, spousta z vás mi pomohla, když jsem si procházel těžkým životním obdobím, spousta z vás stojí za mými úspěchy, protože jste mě podpořili. Všem vám patří díky, nebýt vás, tak tady dneska nestojím. A ještě jednou děkuju za to, že jsem si mohl užít takhle báječnou atmosféru a úžasný konec kariéry. Jsem vám vděčný a doufám, že se budeme potkávat dál. Děkuju ještě jednou.“ Předtím poděkoval i svému soupeři a dobrému kamarádovi v jedné osobě za účast při své rozlučce. Ten pak zavzpomínal na jejich první setkání, tehdy mu bylo 14 let: „Petr byl stejně vysoký jako teď. Já jsem byl malý kluk, díval jsem se na něj a chtěl jsem být jako on.“
Po badmintonových zápasech ještě následovala exhibice ve stolním tenise, kde se divákům představila dvojnásobná účastnice olympijských her Iveta Vacenovská. Zahrála si dva sety – první byl veden v zápasovém duchu, druhý v exhibičním, a tak se do hry dostala třeba i pánvička. Potom vyzvala ke hře i Petra Koukala a oba si nakonec s houfem dětí zahráli obíhačku. Po těchto zápasech ještě následovala autogramiáda a pak už se spokojení fanoušci rozešli do svých domovů.
