Jedna z nejlepších českých střelkyň historie, majitelka kompletní sbírky medailí z OH a nastávající čtyřnásobná maminka Kateřina Emmons se veřejně vyjádřila k současné situaci v české střeleckém svazu. Co si o tom myslí a jak by situaci řešila, posuďte sami níže.
Kateřina Emmons očekává narození čtvrtého potomka
Vážení přátelé sportovní střelby,
dovolte mi, abych touto cestou reagoval na článek Kateřiny Emmons „Úvaha na zamyšlení pro všechny členy ČSS a přátele sportovní střelby“.
Kateřinu znám velmi dlouho a vážím si jí jako výborné sportovkyně i jako slušného člověka. V jejím vyjádření se k současné situaci nacházím některé myšlenky, se kterými souhlasím, ale také myšlenky, se kterými opravdu nesouhlasím. A to je důvodem, proč na její článek reaguji.
Článek se nese v duchu, že až na pár nedostatků ve své podstatě dělají všichni maximum pro zlepšení současného stavu, ve kterém se české střelectví nachází. Bohužel s tímto úplně nemohu souhlasit. Je hezké neříkat negativní názory. Ano, mělo by to tak být. Pozitivní myšlení je výborná věc pro dosažení cílů. Já bohužel marně hledám, jakých cílů chce Český střelecký svaz dosáhnout??? Kde jsou pojmenovány, jak jich chceme dosáhnout, v jakém horizontu…?
Ve vrcholové střelbě se pohybuji 27 let, mnohé jsem zažil, viděl, slyšel…, ale dokud jsem byl profesionálním sportovcem, šly tyto věci mimo mne. Nyní ale cítím potřebu se k těmto věcem vyjádřit.
Osobně si myslím, že české střelectví na pokraji zhroucení úplně není. Máme obrovskou výhodu. Nejsme firma, která musí fungovat precizně, aby na trhu obstála, protože kdyby ne, zkrachovala by. ČSS má od státu přísun dotací, a když naši střelci nezískají na vrcholných závodech dostatek potřebných umístění, tak nějaké peníze přesto přijdou. Jen jich přijde o něco méně a budeme muset někde šetřit. Omezí se účast sportovců na závodech, půjde méně peněz na podporu klubů, nakoupíme méně střeliva…a jede se dál. S tímto přístupem pouhého přerozdělování peněz a nenesením odpovědnosti za dosažené výsledky našich sportovců nemohu souhlasit. Již před deseti lety jsem slýchal názory, že pokud se nezačne „něco“ dělat, tak výkonnost našich sportovců bude více a více zaostávat za světovou špičkou a smutně musím konstatovat, že se tato prognóza naplnila. Se změnou vedení v roce 2009 jsem očekával podstatné koncepční změny. Ty z mého pohledu nepřišly.
Jistě se ptáte, jaké bych si představoval. Můžu zde vyjmenovat heslovitě několik nejžhavějších témat jako je podpora klubů (např. poradenská pomoc klubům při získávání dotací z MŠMT, krajů, obcí), koncepce přípravy mládeže, vytvoření systému vzdělávání a podpory nových i stávajících trenérů včetně určitých motivačních bonusů za dosažené výsledky, medializace střelby, Katkou zmíněný marketing, absolutně neexistující metodika a našla by se další témata. Ale nemám detailní informace o možnostech ČSS, ať finančních či jakým způsobem je vše vázáno legislativou. Přijít proto s konkrétními návrhy včetně jejich komplexní proveditelnosti není předmětem mnoha současných diskuzí. S návrhy na zlepšení měli a mají přicházet lidé, kteří jsou ve vedení ČSS roky a k těmto informacím mají přístup. Nebo by stačila alespoň ochota vyslechnout návrhy kohokoli dalšího, diskutovat o nich. Prostě snažit se využívat zajímavých myšlenek a nápadů. Uvedu příklad. Pan Kozák před dvěma lety přišel s konkrétním řešením webových stránek ČSS, včetně jejich rozpočtu a ročních nákladů na jejich provoz. Mimo to, že by se jednalo o stránky, za které bychom se již nemuseli stydět, tak zde byla vyčíslena úspora v řádech desítek tisíc Kč ročně. Návrh si vedení pravděpodobně přečetlo, tím však vše skončilo… kde jsou naše stránky po dvou letech. Ona prohlášení, že bychom se
měli všichni zapojit, diskutovat, přinášet nové myšlenky jsou hezká, ale za současného vedení je to jako dle přísloví „Házet perly sviním“. A hlavně to není o samostatném řešení jednotlivých dílčích věcí, ale o vytvoření celkové koncepce směřování ČSS na základě analýzy současného stavu a stavu jakého bychom chtěli dosáhnout. Určit cíle, zrevidovat účelovost vynakládaných prostředků, vytvořit plány, stanovit odpovědnost konkrétních lidí za splnění daných cílů, určit kontrolní mechanismy atd.
Předmětem diskuzí je nečinnost a mnohaleté přešlapování na místě vedení ČSS. Nemyslím tím, že vedení ČSS nic nedělá. Je zabezpečen chod ČSS. Už to je obrovský kus práce. Všechny podstatné procesy (čerpání dotací, reprezentace, základny mládeže atd.) svým způsobem fungují a na spoustě z nich nelze nic měnit. Myslím si, že každý chápe, že nelze měnit celý systém, protože už jen z pohledu dotací je výrazně vázán legislativou a určením finančních prostředků na určité oblasti. Nevidím důvod k obavám, že pokud by z vedení odešli lidé, kteří tam jsou nyní, že by tak ČSS ztratil odborníky, kteří vědí, co a jak je třeba dělat. I kdyby došlo ke kompletní výměně členů vedení ČSS, bude vše fungovat dále. Většinu těchto náležitostí vyřizuje a udržuje v chodu kancelář ČSS v Praze (tajemník J. Streit, sportovní ředitel L. Opelka a asitent M. Havlík). Tito lidé jsou vykonavateli rozhodnutí nadřízených orgánů, a tedy zásadními lidmi pro chod svazu. Oni mají na starost veškerou administrativu. Případná výměna na postech ve vedení ČSS tyto činnosti nijak zásadně neovlivní. Z mého pohledu je lepší, když ve vedení budou lidé, kteří chtějí pracovat a budou přicházet s novými nápady, než jen ti, co zvedají ruce. Ano, budou několik měsíců získávat informace a učit se. Rozhodně se však nebojím toho, jak píše Katka, že špatně provedený dobrý úmysl může mít velice tragické následky. Lidé v kanceláři ČSS znají všechny potřebné náležitosti tak, abychom se tragickým následkům vyhnuli. Toho se opravdu nebojím. Z mého pohledu je horší nečinnost. Je také třeba podotknout, že ve vedení ČSS jsou ve výrazné většině lidé, kteří jsou buď zaměstnanci ČSS nebo zaměstnanci resortů, tedy lidé, kteří budou ve střelbě dále působit na svých pozicích. O tyto lidi nijak nepřijdeme a jejich znalosti a dovednosti můžeme nadále využívat. Netvrdím, že kompletně celé vedení ČSS je špatné. Dle mého názoru jsou v Prezidiu lidé schopní, znalí prostředí a věcí. Problém vidím v tom, že jsou někteří zaměstnanci ČSS a tak hlasují a zodpovídají se v podstatě sami sobě. Také se nabízí myšlenka na přílišnou loajalitu k osobě prezidenta, jako jejich nadřízenému v rámci zaměstnaneckého poměru. Z mého pohledu je tento stav kontraproduktivní.
Také nemohu souhlasit s vyjádřením, že lidé jako například současný prezident p.Baroch vše dělají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, aby střelbě prospěli. Střelecký klub RAPID Plzeň na p. Barocha již v minulém roce podal trestní oznámení a v současné době je pan Baroch jako bývalý předseda trestně stíhán policií ČR ohledně hospodaření klubu. Tento stav trval roky a p. Baroch měl mnoho času a možností to změnit, ale nestalo se. Bohužel vidím neochotu, pohodlnost či jak to slušně nazvat, měnit zaběhnutý a určitým lidem vyhovující stav. To si myslím je i problém našich „vyvolených“ ve vedení ČSS. Stručně a jasně řečeno – bez výraznějších změn se nikam dál neposuneme. Jedna změna přišla na konci loňského roku, a to odchod do důchodu p. Šaňáka. To, co zde svým způsobem kritizuji (omlouvám se, že nejsem tak pozitivní jako Katka) je i velkou měrou výsledkem práce zmíněného p. Šaňáka. Své připomínky na činnost vedení ČSS v žádném případě nesměřuji na současné lidi v kanceláři ČSS v Praze. Především Luboš Opelka a Martin Havlík jsou ve svých funkcích krátce a nemohli nijak ovlivnit současný stav, který je daný prací posledních mnoha let.
Nechci zde zabíhat do konkrétních detailů, bylo by to na několik dalších stránek. Některé věci se povedly a fungují, mnohé však stojí za zlepšení. Je už na vlastním zhodnocení každého delegáta jakou cestu zvolí. Osobně nevidím nic špatného na probíhajících diskuzích a vyjádřeních se k současnému stavu. Jsme v demokracii. Souhlasím s Katkou, že naše střelecká rodina jsou inteligentní lidé. Střelba
je sport, který určitou inteligenci a přemýšlivost vyžaduje. Myslím, že reakce a komentáře diskutujících mnohdy nejsou jen bezduché řeči u piva. Občas jim jen chybí hlubší znalost problematiky, ale pokud nemají přístup k informacím, nelze se divit. Mnozí z těchto lidí jsou ve svých profesích odborníky a jejich připomínky jsou často založeny na jejich praktických zkušenostech a znalostech z firem či úřadů, ve kterých pracují. Byť se jedná třeba jen o určitou konkrétní diskuzní oblast. Když už se někdo nad těmito věcmi zamýšlí, diskutuje o nich či se k tomu písemně vyjadřuje, není to podle mne jen člověk, který nadává u piva, ale někdo, komu není lhostejný současný stav, přemýšlí a není líný tomu věnovat svůj čas a svým způsobem svůj názor vyjádřit. Nutno však podotknout, že velký prostor pro tyto diskuze vytváří současná atmosféra, která ale není odrazem pouze nepříliš fungující komunikace, ale je dána celkovým stavem.
Přesto všechno věřím, že delegáti na blížícím se volebním sjezdu zvolí tu nejlepší cestu, po které se v dalších letech vydáme a že české střelectví opět naváže na úspěšná období let minulých.
Vyjádření převzato z této webové adresy: http://sport-strelba.cz/ocemsemluvi/162-reakce-na-uvahu-na-zamysleni-kateriny-emmons
