Skokana Honzu Jánského jste častokrát mohli vídat na pražském Strahově, kde piloval skákání o tyči. Všestranné sportovní základy nabyl u trenéra Jana Šátka coby absolvent kladenského sportovního gymnázia. Tyčkařská specializace přišla nejprve u pana Pavla Berana, později ve skupině Zdeňka Lubenského. Jeho sportovní a zároveň akademické ambice však významně převyšovaly „strahovský kopec“, a tak se tento nadějný atlet odvázal a na vlastní triko vyrazil do USA, konkrétně do středu státu Missouri. A jak se tomuto tyčkaři s osobním rekordem rovných pěti metrů aktuálně daří?
1) Proč sis vybral atletiku?
Jedna kamarádka/spolužačka, která se věnovala atletice, mi řekla při tělocviku, že bych to měl zkusit. Tak jsem ji poslechl a naštěstí jsem v atletice našel zalíbení.
2) Na jakou disciplínu se zaměřuješ?
Skok o tyči.
3) Máš atletický vzor?
Mám dva vzory. První je Emil Zátopek, který se dokázal bez většího talentu, jen dřinou a pílí navždy zapsat do historie Olympijských her. Druhý je Německý tyčkař Björn Otto kvůli jeho somatotypu a technice.
4) Dokážeš říct, který trenér Tě nejvíce vytáhl?
Musí zminit dva trenéry. První, Jan Šátek, který mě připravoval po fyzické stránce. Zároveň mi vysvětlil, jak a co v těle funguje. Druhý trenér je pan Pavel Beran starší, který mě vedl v začátcích skákání. Položil technické základy, ze kterých do jisté míry čerpám dodnes.
5) Co je Tvým atletickým snem nebo cílem?
Můj atletický cíl je stejný jako každého sportovce, který se svému sportu pečlivě věnuje a hodně mu obětuje. Jsou to Olympijské hry.
6) Proč jsi se vydal za studiem právě do USA?
Bylo to primárně ze dvou důvodů. Prvním byla nová zkušenost spojená se zlepšením jazykových schopností. Druhým důvodem byl přístup školy ke sportovcům, neboť je tady lepší možnost skloubit studium s kvalitním tréninkem.
7) Jak konkrétně se dá v USA skloubit studium s tréninkem?
Daleko lépe než v Čechách. Jakožto Student-Athlete mám přednostní právo na sestavení rozvrhu před ostatními studenty. To mi dá jistotu vybrat si potřebné předměty tak, aby se mi nekryly s tréninky.
8) Kdybys měl srovnat zázemí mezi ČR a USA. Co je kde lepší či horší a proč?
Upřímně bych řekl, že záleží na konkrétních klubech/školách. V každém státě najdete klub s lepším nebo horším vybavením. V mém případě musím říct, že zázemí na škole v USA je lepší. Je to z mnoha důvodů. Při každém tréninku máme kolem sebe lékaře, fyzioterapeuty apod., rovněž vybavení je na vyšší úrovni.
9) Jaký obor studuješ a na jaké univerzitě?
Studuji Sportovní Management na University of Central Missouri (čtvrtá nejlepší škola v USA pro daný obor).
10) Co přesně bys chtěla dělat, až dostuduješ?
Upřímně, zatím ještě moc nevím. Rozhodně bych rád zůstal ve sportovním oboru. Vše zaleží na tom jakého zlepšení a výsledků dosáhnu ve sportu.
11) Jak vypadá Tvoje tréninková skupina? Máš v ní hodně cizinců? Trénuješ s někým, koho zná atletická veřejnost?
Moje tréninková skupina se skládá z osmi dalších tyčkařů. Ale většinu tréninků děláme se zbytkem týmu. V týmu jsou lidé z Jamajky, Baham, Španělska. Náš tým vede Kip Janvrin, účastník Olympijských her v desetiboji (dodnes běhá treninky stejně jako my). Pak ještě Kurtis Brondyke (7. místo v desetiboji na USA Trials 2016), který je na pozici asistenta trenéra. Dále Heavin Warner, jenž má čtvrté místo v hodu kladivem také na USA Trials 2016.
12) Jak vypadá Tvoje příprava?
Řekl bych, že stejně jako příprava každého jiného tyčkaře. Přes podzimní období nabíhání delších úseků, posilování, technická příprava. Teď se to se začátkem halové sezony trochu mění. Kratší a rychlejší úseky a více skákání.
14) Jaké máš atletické cíle pro nastávající sezónu?
V halové sezoně 2017 je mým cílem účast na Indoor NCAA Championship DII (mistrovství USA pro Divizi II), plus umístění do "první pětky". Pro venkovní sezonu účast na Mistrovství Evropy do 23 let. Zároveň s tím se chci pokusit dostat se do českého výběru pro Univerziádu.
Autor: František Šmíd, Rekrut.Me