Dalším atletem studujícím v zámoří je kladivářka Pavla Kuklová. Spolu s Markem Bártou a Irenou Šedivou, které jsme vám představovali minule, tvoří na Virginia Tech University českou bandu, která si spolu s ostatními sportovci říká „Hookies“.
Na MS juniorů v oregonském Eugene oslovil Pavlu trenér právě z VT. Jako správná atletka Pavla nezaváhala a vydala se vstříc novým dobrodružstvím.
1) Proč sis vybrala atletiku?
Úplně jsem si ji sama nevybrala. Můj taťka se od svých 15 let věnuje atletice (vrhy, hody), a proto mne s sebou brával na tréninky, když jsem byla malá, zhruba od 2 let. Po celou dobu mi dával veškerou průpravu, jak se správně pohybovat. Ve 12 letech jsem začínala s běháním, skákáním a obecnou přípravou u opavského trenéra Ladislava Krále. Mimo jiné jsem se zajímala třeba o házenou, florbal, volejbal nebo tancovaní. V 15 letech bylo třeba se rozhodnout jakým směrem se vydám, a proto jsem se rozhodla zkusit hody, vrhy pod vedením mého taťky. Začínala jsem v hodu diskem, ale nezlepšovala jsem se v něm tak rychle jako v hodu kladivem, u kterého jsem nakonec zůstala a zamilovala se. Na atletice se mi libí a motivuje to, že nejsem na nikom závislá, jako to může být u kolektivních sportu, protože, když závod pokazím, mužů se zlobit pouze na sebe.
2) Na jakou disciplínu se zaměřuješ?
Zaměřuji se na hod kladivem.
3) Máš atletický vzor?
Mezi mé atletické vzory určíte patří držitelka světového rekordu Anita Wlodarczyk, která mě fascinuje svou “odlišnou” technikou, než kterou ostatní kladivářky mají. Také Sophie Hitchon z Velké Británie patří k mým oblíbeným. A mezi muži jednoznačně patří Koji Murofushi, na kterém se mi libí, že nad svým házením a tréninky přemýšlí a používá různé techniky a počítačové programy, které vyhodnotí jeho házeni.
4) Dokážeš říct, který trenér Tě nejvíce vytáhl?
Úplně nedokážu říct jedno jméno. Mnoho lidi se podílelo na tom mi pomoci byt lepší. Určíte na prvním miste bude můj taťka, který se mnou trávil (a porad tráví, když jsem doma) veškerý čas na stadioně, závodech nebo na některých soustředěních) od úplných začátků. Po celou dobu mě podporuje, motivuje nebo dokonce financuje, když nebyly vhodné podmínky na trénovaní a začínali jsme bez podpory sponzorů nebo sportovních center podporující sportovce, například CEZ nebo CISO.
Také musím zmínit trenéra Dušana Krále trénující známou Kateřinu Šafránkovou, nebo Lukáše Melicha, kterého jsme potkali náhodně na soustředění v Nymburce. Dušana Krále si nesmírně vážím, protože už než jsem odjela do USA, tak byl ochotný mě vzít na několik soustředěni s jeho tréninkovou skupinou a dal ty nejlepší rady jak házet kladivo. A když jsem doma na prázdniny, s p. Králem jsme v kontaktu. Myslím si, ze patří mezi nejlepší trenéry u nás, co se kladiva týče. Současného kanadského trenéra Grega Jacka také musím zmínit, protože se na zlepšení minulého roku podílel také.
Pavla Kuklova 2, hod kladivem, USA
5) Co je Tvým atletickým snem nebo cílem?
Jako každý sportovec, tak i já mám sen se zúčastnit Olympijských her. Moc bych si přála, aby třeba Tokio 2020 byly jedny z nich.
6) Proč si se vydala za studiem právě do USA?
Do USA jsem se vydala z toho důvodu, protože mi bylo nabídnuto sportovní stipendium. V roce 2014 jsem splnila limit na MS v americkém Eugene, kde nynější trenér byl a oslovil mne. Protože už od mala ráda cestuji a nebojím se výzev, tak jsem neváhala ani chvilku a nabídku přijala. Maximálně bych si řekla, že jsem to alespoň zkusila, když by to nevyšlo.
7) Jak se dá v USA skloubit studium s tréninkem?
Škola a trénink se dá skloubit parádně. Rozvrh si volíme sami na základě tréninku. Tady jsou na to zvyklí a zařízení, že do školy chodí i atleti, kteří občas potřebuji ulevit z hodin, když je třeba. Pokud máme soustředění nebo závody není problém se domluvit o přeložení zkoušek. Vždycky mi maximálně vyšli vstříc.
8) Kdyby měla srovnat zázemí mezi ČR a USA. Co je kde lepší či horší a proč?
Rozdíl je markantní. Samozřejmě, že kruh nebo kladivo je stejné jak doma tak tady, ale ty prostory na trénovaní a služby kolem jsou skvělé a hlavně jsou samozřejmostí, takže se nikdo nemusí nikoho doprošovat. Co bych ale vytkla je zdravotní péče nebo regenerace, která je nezbytnou součástí tréninku. Přijde mi, že nemají tolik zkušeností nebo znalosti o tom, jak nám pomoct při závaznějších zraněních. Proto se udržuji a dělám vše, abych zůstala v přípravě zdravá.
9) Jaký studuješ obor a na jaké univerzitě?
Studuji na Virginia Tech obor Nutriční poradenství. Od příštího semestru si budu měnit obor na psychologii s podobory o tom, jak správně jíst a cvičit. Předměty jsou bohaté, a proto mám v plánu si udělat certifikaci na osobního trenéra, který tam je právě nabídnut.
10) Co přesně bys chtěla dělat, až dostuduješ?
Na tuhle otázku se ptám sama sebe často, co budu dělat až dostuduji. Upřímně, nevím, ale nějakou představu mám. Ráda bych se držela kladiva, co nejdéle to půjde a na základě toho třeba jednou někoho trénovat. Vzhledem k tomu, že chci spojit psychologii, stravování a cvičení dohromady, tak bych ráda v Čechách prošla kurzy třeba na výživového poradce, maséra, či kineziotapingu pro doplněni informací a nabrání nových zkušeností. Jsem otevřená všem možnostem, takže nevylučuji, že bych třeba pokračovala ve studiu, nebo dostala nabídku na čas tady zůstat.
11) Jak vypadá Tvoje tréninková skupina? Máš v ní hodně cizinců? Trénuješ s někým, koho zná atletická veřejnost?
Naše tréninková skupina se skládá z deseti lidí. Je to mix národností jako je Česko, Slovensko, Švédsko, a Amerika. V následujícím roku přijde kladivář z Litvy. Ve skupině společně trénuji s oštěpařkou Irenou Šedivou a diskařem Markem Bártou.
12) Jak vypadá Tvoje příprava?
Jelikož začínáme sezónu o 2 měsíce dříve než normálně doma, tak to mám trošku posunuté, ale nijak zvlášť se nebude lišit od té minulé. Je ale pravda, že letos se více zaměřuji na fyzičku, která zahrnuje neoblíbené běhaní a nabíraní objemu. Taky plán v posilovně je více propracovanější díky tomu že máme nového trenéra čistě do posilovny. Taky se bude pracovat na technice, které nikdy není dost. A doufám, že v březnu zamíříme do Miami, kde obvykle bývá týdenní soustředěni těsně před tím, než vypukne sezóna.
14) Jaké máš atletické cíle pro příští sezónu?
Můj hlavni cíl na další sezonu je především splnit limit na Evropský šampionát do 23 let v Polsku, v Bydgošti. Další cíl je se probojovat na americký šampionát do Eugene, který mi minulý rok unikl.
Autor: František Šmíd, Rekrut.Me
