Michal Říha pochází z „města perníku“, ale odmalička toužil stanout na americké půdě. Během mladistvých let si uvědomil, že cesta za oceán je možná skrze sport a studium. Jako několikanásobný mládežnický mistr republiky se tomuto snu sice přiblížil, ale zdaleka neměl vyhráno. Kvalitních sprinterů je v USA nadbytek, a tak musel Michal o své "místo na slunci " tvrdě bojovat. Povedlo se a závodník pražškého Olympu se tak vydal v roce 2015 do středu Spojených států, do města Kansas City.
Jak se mu daří v náročném časovém programu skloubit studium a sport tak, aby vynikl v obojím?
Proč sis vybral atletiku?
V sedmi letech, když rodiče zjistili, že křičím na spoluhráče jak jsou neschopní, a že nikdy nenahraju míč, tak prozřetelně usoudili že fotbal nebude to ideální a rozhodly se pro individuální sport – pro atletiku.
Na jakou disciplínu se zaměřuješ?
V posledních čtyřech sezonách pouze na krátké překážky (60 a 110 metrů), nicméně tuhle sezonu s trenérem zkusíme i 400 překážek.
Máš atletický vzor?
Jednoznačně je to Justin Gatlin.
Dokážeš říct, který trenér Tě nejvíce vytáhl?
Rozhodně pan Miroslav Nosek a pak Josef Karas. Panu Noskovi vděčím v podstatě za všechno, co umím a za každý republikový titul. Pepa Karas, s nímž byla čest spolupracovat, mě posunul o level výše co se týká stravy, sprinterských drilů a techniky překážek.
Co je Tvým atletickým snem nebo cílem?
Můj sen bylo zazávodit si na mezinárodní atletické akci, což se mi podařilo v Trabzonu na European Youth Olympic Festival a na pár dalších mítincích jako třeba i na Zlaté Tretře. Současný cíl je být v první trojice na NAIA Nationals USA (sportovní organizace sdružující univerzitní sporty, pozn aut.).
Jaký úspěch ve sportu považuješ doposud za svůj největší?
Upřímně za svůj nějvětší úspěch považuji to, že jsem se dostal do USA a dostal stipendium ve sprinterské disciplíně, což je ve zdejší konkurenci pro Evropana ojedinělé.
Proč si se vydal za studiem právě do USA?
Vždycky to byl můj sen, miluju tuhle zemi, zdejší mentalitu a prostě všechno co se tu odehrává. Vždy jsem si myslel, že nejsem žádný patriot, ale tady jsem si uvědomil, že jsem byl jen ve špatné zemi.
Jak se dá v USA skloubit studium s tréninkem?
Je to náročné. Naučí vás to ale dobře organizovat čas. Pokud zvládnete vstávání ve 4:50 během přípravy a studium do půlnoci během zkouškového období, pak máte vyhráno. Všechno je to o správně nastavené hlavě.
Kdybys měl srovnat zázemí mezi ČR a USA. Co je kde lepší či horší a proč?
USA jednoznačně vede, co se týká finančních zdrojů. O všechno je tu postaráno. Neexistuje, že si závodník sám bere tekutiny na závod nebo i na trenink – Gatorade je samozřejmostí. Každý trenink techniky se natáčí a rozebírá. Stejně tak každý závod. Na druhé straně, co se týká trenérské kvality, tak ta v ČR jednoznačně vede. Trenéři se musejí více starat, protože nemají tolik z čeho vybírat. V USA je takových překážkářů jako já pět tisíc, v Čechách asi tak osm.
Jaký obor studuješ a na jaké univerzitě?
Studuji obor Organizational Leadership a International Business na MidAmerica Nazarene University v Kansasu.
Co přesně bys chtěl dělat, až dostuduješ?
Vidím se buď jako korporátní právník, nebo manager nějaké banky či investičního fondu.
Jak vypadala Tvoje tréninková skupina v USA? Máš v ní hodně cizinců? Trénuješ s někým, koho zná atletická veřejnost?
Moje tréninková skupina je cca 45 lidí, jsem jediný cizinec, což mě hodně překvapilo, ale na druhé straně mi to hodně pomohlo, protože každý byl ze začátku zvědav, odkud jsem a podobně.
Jak vypadá Tvoje příprava? Máš nějaké speciální návyky, drilly, atd....
Je to hromada běhání. 20x200 metrů není žádná vyjímka. Na druhé straně máme speciálního kouče na posilovnu, což mi ohromně pomohlo například v technice přemístění a trhu. Paradoxně, tady v USA, neděláme příliš bench, tahače nebo sprinterské drily mezi kužely, což je v ČR více méně základ přípravy.
Jaké máš atletické cíle pro nastávající sezónu?
Můj cíl je se kvalifikovat na NAIA Nationals v 110m a 400m překážek a dostat se do finále. Když zbydou nějaké síly a motivace, rád bych si zazávodil na MČR dospělých.
Autor: František Šmíd, Rekrut.Me
