Kdo sledujete pravidelně atletické zápolení na mezinárodní úrovni, určitě si budete pamatovat jméno Irena Šedivá z loňského roku. Ano. Je to česká oštěpařka, která po boku Barbory Špotákové házela na ME v Amsterdamu.
Irena začala s atletikou ve svých dvanácti letech zejména díky svému strýci, který byl vášnivý běžec. A tak Irena nejdříve začala s přespolními běhy. A během závodění si ji vyhlédl trenér Martin Prouza, který ji atletice přivedl.
Irena se však na základní škole nevěnovala pouze atletice, ale také volejbalu. Hrála dokonce kadetskou a juniorskou extraligu. A právě volejbalu později propadla a chtěla s běháním skončit. Přičemž ji trenér přesvědčil, ať tedy neběhá, ale zkusí technickou disciplínu - oštěp. A Irena se toho chopila. Hrála volejbal a do toho házela oštěpem. V devatenácti letech pak s volejbalem skončila. Dnes už si jej zahraje pouze rekreačně.
Když Irena nastoupila na gymnázium v Praze, začala taktéž docházet do atletického kubu v pražské Dukle, kde si ji vyhlédl trenér Černý. A právě pod ním během svých středoškolských let trénovala. Mimo to jezdila i s tréninkovou skupinou Jana Železného na soustředění do Afriky.
Když ukončila studium na gymnáziu, nastoupila na fakultu tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Při studiu FTVS již nehrála volejbal, ale naplno se věnovala atletice. Poté se však rozhodla, že své štěstí zkusí ve Spojených státech amerických, kam se rozhodla odjet studovat a trénovat atletiku. A my jsme Irenu ohledně její stáže v USA vyzpovídali.
1) Proč jste si vybrala právě atletiku?
Atletika me vždycky moc bavila. Už jako malá jsem si po sledovaní atletických soutěží říkala, že bych strašně chtěla takto závodit. Ale spíše si atletika vybrala mě, a to hlavně díky trenéru Lokomotivy Beroun Martinu Prouzovi. Oslovil mě na jednom z přespolních běhů a od té doby mě vedl k atletice a staral se, abych dělala spravná rozhodnutí.
2) Proč zrovna hod oštěpem?
Právě díky Martinu Prouzovi. Od mala jsem hrála volejbal. Asi v 15ti letech jsem se rozhodla se věnovat pouze volejbalu a skončit s běháním. A tak Martin řekl, ať zkusím alespoň oštěp, který by byl v tu dobu méně časově náročný. Od té chvíle se už věci vyvíjely rychle.
3) Máš oštěpařský vzor?
Mám dva vzory. Myslím, že ani není možné být z Čech a nemít. Mými vzory jsou Barča Špotáková a Jan Železný.
4) Dokážeš říct, který trenér Tě nejvíce vytáhl?
Myslím si, že každý trenér byl v mí kariéře velice důležitý, každý mě naučil určité věci a ovlivnil mě jiným směrem. Dodnes si nejvíce vážim toho, co pro mě udělal Martin Prouza. Také pan Černý mě naučil, jak se dobře fyzicky připravit, a pan Železný mě naučil pracovat s technikou, z čehož těžím dodnes.
5) Co je Tvým atletickým snem nebo cílem?
Mým největším snem je účastnit se Olympiských her.
6) Proč si se vydala za studiem právě do USA?
Vždycky mě lákalo zjistit, jak to s tou Amerikou doopravdy je. Lákalo mě dobrodružství cizí země a obohacení v oboru vzdělání. Po neúspěšném startu na ME U23 jsem cítila, že nastal pravý čas na změnu a jsem za toto rozhodnutí moc ráda.
7) Jak se dá v USA skloubit studium s tréninkem?
Skloubení studia a tréninku je v USA snadné. Škola a sport se nachází pod jednou institucí. Podmínkou pro závodění je, že úspěšně studujeme. Úspěch ve studiu je prvotní, proto tým a škola spolupracují a vycházejí si navzájem vstříc. Systém zde v tomto směru funguje výborně.
Irena Šedivá při jedné ze svých oblíbených aktivit - lezení
8) Kdyby si měla srovnat zázemí mezi ČR a USA. Co je kde lepší či horší a proč?
Sportovní zázemí je v USA většinou lepší. To hlavně proto, že tady je sport hlavní kulturou. Finanční podmínky, které škola má a poskytuje jsou na vysoké úrovni. Někdy mi přijde, že už neví, kde ty peníze použít. Na druhou stranu, v Čechách si moc vážím inteligence, kterou naši trenéři a celý tým kolem atletů disponují. V tom vidím sílu u nás. Také co se týče servisu ohledně zdraví, jak naši fyzioterapeuti, tak lékaři jsou více vzdělaní a zkušení.
9) Jaký studuješ obor a na jaké univerzitě?
Studuji obor Mezinárodních vztahů, se zaměřením na světovou politiku. Potom studuji ještě doplňkový obor a tím je Topics in Religion and Culture. Studuji na univerzitě Virginia Tech.
10) Co přesně bys chtěla dělat, až dostuduješ?
Jasný obraz ještě nemám, chtěla bych se vrátit do Čech a dokončit magisterský titul. Potom bych si přála pracovat v nějaké organizaci, která se zabývá humanitární pomocí. Jednou bych se ráda ponořila do politického světa v Čechách.
11) Jak vypadá Tvoje tréninková skupina? Máš v ní hodně cizinců? Trénuješ s někým, koho zná atletická veřejnost?
Naše tréninková skupina se skládá především z Evropanů. Je nás celkem pět národností. Češi, Slovák, Slovinci, Švédky a Američané. K tomu je našim trenérem Kanaďan a Jamajčanka. Takže o diverzitu je u nás postaráno. Naše tréninková skupina se skládá z mladých atletů, jediný kdo by mohl být známý, je juniorský mistr světa a juniorský vícemistr Evropy v hodu oštěpem Matija Muhar.
12) Jak bude vypadat Tvůj zimní trénink?
Zima se skládá především z fyzické přípravy. Běháme hodně rychlostní vytrvalost, zaměřujeme se na odrazy a získání co největší fyzičky. Také je důležitá rehabilitace přetěžovaných částí, takže je součástí tréninku i plavání, gymnastika a například joga. Také trávíme hodně času v posilovně, ta však nepatří mezi mé obíibené tréninky. V zimě je také prostor na různé sporty, jako je fotbal nebo volejbal pro zpestření.
13) Chystáš se na Vánoce domů nebo je strávíš za mořem?
Vánoce trávím tradičně doma Moje rodina hodně dbá na to, aby se na Štědrý Večer všichni sešli. Nedovedu si představit trávit Vánoce jinde, než v rodinném kruhu.
14) Jaké máš atletické cíle pro příští sezónu?
Příští sezónu bych ráda uspěla na Univerziádě a Americkém Univerzitním šampionátu. Mým cílem je překonat 61metrovou hranici a dostat se na mistrovství světa.
