Již dnes odpoledne rozehraje česká reprezentace zápas o všechno. Tým, který jsem zpravidla potkávali až v bojích o medaile, nás letos čeká již ve čtvrtfinále. A to pořádně silný. Boj o vítězství ve skupině sice s USA prohrál, ale to bude chtít tým Olega Znaroka dozajista napravit.
Nebude to rozhodně jednoduchý zápas, ba naopak. Hned zkraje vyřazovacích bojů čeká český tým pořádný oříšek. Ruská sborná pod vedením Olega Znaroka má ohromně silný kádr s mnohými hvězdami z NHL. Ovšem dokáží velká jména dostat Rusko do bojů o medaile?
Pojďme se společně podívat na charakteristiky obou týmů a kde mohou Češi najít slabiny.
Kluziště
I přesto, že mnozí hráči z Ruska přijeli z NHL, vyhovuje jim hrát na širokém kluzišti, na které jsou zvyklí především z KHL, ligy, kterou prošel každý úspěšný ruský hokejista. Čechům také sice svědčí, ale najdou se jedinci, kteří hrají převážně v NHL a do Evropy se na kluziště jen tak nedostanou. Zdárným příkladem byl například Radko Gudas, jenž se dlouho sžíval s širokou ledovou plochou.
Přesilovky
Neuvěřitelné ze strany našich východních soupeřů. Rusové disponují přesilovkovou bilancí téměř 55% v úspěšnosti využití. Velkou zásluhu na tom má i fakt, že hned 6 počteních převah využili v zápase s Itálii, a připsali si v tomto zápase 100% úspěšnost.
Ovšem ani Češi na tom nejsou zle. Dle nejnovějších statistik se drží i přes nevyužité početní převahy proti Švýcarům na čtvrté pozici na celém šampionátu. Je tak možné, že právě početní výhody budou silné stánky obou mužstev během čtvrtfinálového klání.
Hra v pásmech
Rusové se snaží co nejrychleji dostat kotouč z obranného pásma na útočníky. A na těch poté nechávají útočnou práci zejména. Do útoků se obránci příliš nezapojují. To je rozdíl oproti Čechům, kteří se snaží z obranného pásma založit útok. Obránci podporují útok o čemž svědči i dvougóloví běkové Kempný s Gudasem. Na druhou stranu útočníci výrazně vypomáhají v obraně.
Rusové jsou naopak slabší ve středním pásmu. Svoji hru se snaží zaměřit pouze na obrannou a útočnou třetinu kliziště. Tam právě bychom je mohli přehrávat. A čím? Mohli by na ně platit brejky. Takže například Robin Hanzl, David Pastrňák, Roman Červenka nebo Michal Řepík by mohli těchto situací využívat.
Kanadské bodování
Fakt, který nemusí vždy hrát roli. Zatímco Rusové mají v elitní desítce kanadského bodování 3 hráče, Češi žádneho. Panarin se drží v čele a nedaleko za ním jsou Shipachyov a Kucherov. Nejlepším Čechem je aktuálně David Pastrňák, jenž má na svém kontě 1 gól a 6 asistencí.
Rusové sice mají všechny řady nebezpečné, ale to se dá teoreticky říci o Češích, kteří dle našeho názoru předvádí více týmový hokej, kdežto Rusové hrají především na hvězdy, jako je například výše zmíněný Panarin.
Velmi důležitým faktem je pro Česko i týmová statistika bodů. Pouze 2 hráči ještě nezaznamenali ani bod. A sice Vladimír Sobotka, který se připojil s týmu nedávno a také Tomáš Plekanec, který sice plní výborně obrannou roli, ale produktivně se zatím trápí.
Bodovali již všichni obránci vcetně Libora Šuláka, jenž si připsal 2. asistenci u gólu Romana Červenky v zápase proti Švýcarsku. Důležitou roli by mohli sehrát i dvougóloví Gudas a Kempný.
Psychika
Rusové jsou tradičně hladoví po úspěchu na každé velké akci a mínili by pro to téměř zabíjet. O to více jsou nesnesitelní, když se jim nedaří šance nebo prohrávají. Záčnou zbytečně faulovat, provokovat soupeře a rozpoutávat bitky. Jednoduše používají násilí, aby soupeře rozhodili.
Češi budou mít výhodu v tom, že nebudou považováni za favority. Alespoň dle bookmakerů. Tento fakt může přispět k tomu, že každý bude hrát uvolněně a bude se soustředit na svůj výkon. Naopak Rusům může role favorita svázat ruce a mohli by hrát stylem, že musí vyhrát.
Co tedy použít na Sbornou?
1) Nové složení útoků by mohlo soupeře zmást a nemusel by vědět, jak na ně hrát.
2) Vyprovokovat svoji aktivní hrou Rusy k faulům a navázat na úspěšně proměněné početní převahy ze základní části.
3) Brejky. Od Rusů se dá čekat, že budou mít často ve středním pásmu díry, čehož by čeští útočníci mohli využít a dostavat se do přečíslení nebo do samostatných úniků.
4) Psychická odolnost. Samozřejmě, že je potřeba se zaměřit na soupeřovy hráče. Nicméně zejména útoční hráči by se měli zaměřit každý na sebe a ne na soupeře. Nehledat výmluvy proč něco nevyšlo, ale hledat důvody u sebe, proč to nevyšlo. "Bek mi zblokoval střelu? Je dobrej? Ne, není. Jenom já nevystřelil dost dobře, aby puk prošel až na brankaře či rovnou do brány." Přesně tento přístup ke hře může vést ke zlepšování každého hráče od první sekundy zápasu až do samotného závěru.
5) Na druhou stranu u některých soupeřových hrozeb by mohla fungovat osobní obrana.
