Psal se rok 2004 a česká reprezentace byla v eufórii, jelikož se světový šampionát hrál na našem území. Všichni chtěli, aby se opakoval rok 1985, kdy se hráči Československa stali v Praze mistry světa.
A Češi chtěli právě na tento šampionát navázat. Bohužel jejich brány byly zavřeny již ve čtvrtfinále. Po nadějném vedení 2:0 nad Spojeným státy, se soupeři podařilo vyrovnat i díky nešťastnému vlastnímu gólu Jana Hlaváče. Následné nájezdy byly plné nastřelených tyček. Bohužel v páté sérii se jako první prosadil Andy Roach, který zamotal Tomáše Vokouna. Na jeho gól Jiří Dopita odpovědět nedokázal. Pouť české reprezentace tak skončila nečekaně brzy a se smutkem v očích.
Hned o rok později se ale povedla nevídaná odveta. A takřka se vším všudy. V Praze Češi vedli 2:0, ve Vídní stejným poměrem prohrávali. Až ve třetí třetině srovnali skóre Marek Židlický a současný asistent trenéra české reprezentace, Jaroslav Špaček. A opět rozhodovaly nájezdy. Na závěr se opět vydal proti Tomáši Vokounovi Andy Roach. Tentokrát však neuspěl. A tak započala srdceryvná cesta českých hokejistů za titulem v roce 2005.
