Připravili jsme si pro vás rozhovor s kondičním trenérem Dominikem Hůlou, který trénuje a připravuje hráče v letní přípravě (Letňany „A“ a starší dorost) a také „našeho“ hokejistu Jakuba Hofmana, kterého bedlivě pozorujeme v jeho výkonu a pokroku.
1. Ahoj Dominiku, pro začátek se nám trochu představ, kdo jsi?
Ahoj, jsem hokejista narozen v roce 97, stejně jako Kuba, loni jsem absolvoval sezónu v americké juniorce, na kterou jsem se připravoval sám, sestavil si letní přípravu, a teď po návratu se snažím pomáhat klukům, například Kubovi, se na sezónu připravit.
2. Jak ses dostal k trénování už tak mladém věku?
Tím, že jsem měl možnost se na sezónu v Americe připravit individuálně, sám jsem si vyhodnotil, na čem potřebuju zapracovat, jaké dávky tréninků jsou pro mě ideální. Sledoval jsem, co mému tělu pomáhá, vyhovuje nejvíc, posouvá mě na ledě a podle toho jsem si postavil individuální přípravu na míru. Strašně mě to bavilo. Na ledě jsem se pak cítil, jak nikdy v životě a uvědomil si, jak je letní příprava důležitá, a tak mě napadlo, že bych své zkušenosti mohl začít předávat a pomoct i ostatním po návratu domů, jelikož bych už chtěl zůstat doma a věnovat se studiu.
3. Vím, že si také navštívil mnoho zahraničních týmů. I od tamtudy si čerpal nějaké nové cviky, které by mohli pomoct k rozvoji a posílení hokejisty?
Samozřejmě. V dorostu jsem hrál soutěž J18 Elit ve Växjö, ve Švédsku, tam jsem poznal taky spoustu nových věcí. Neskutečně se tam dře, někdy až moc a působí to kontraproduktivně. V americké juniorce jsem viděl hodně odlišných způsobů trénování. Celkově jsem v této oblasti zainteresovaný a už po delší dobu hledám, učím se novým věcem jak v zahraničí, doma, tak i od známých trenérů na internetu a hlavně přidávám vlastní nápady a zkušenosti. Myslím si, že nejdůležitější je se pořád učit novým věcem a z toho svého základu, na čem to stavíte a z toho, co se naučíte od jiných sesumírovat to nejlepší, co můžete hráčům nabídnout a postavit jim trénink podle jejich schopností tak, aby jim co nejvíc pomohl a projevilo se to na ledě.
4. V čem spočívá letní příprava? Zkus nějak popsat, jak připravuješ trénink?
Záleží, na čem hráč potřebuje nejvíc zapracovat. Jestli má nějaké kvalitní základy, na kterých se dá postavit rozvinutější trénink a podobně. Ke každému hráči je potřeba během letní přípravy přistupovat co nejvíc individuálně. Tréninky jsou krátké a produktivní, pořád v tempu, někdy nám trénink vyjde i třeba jen na 50 minut. Vždycky s hráčem odjedu nějaké první poznávací tréninky, zjistím, jak na tom je, co mu chybí a nechybí, nejlépe se na něj podívám i na ledě, a podle toho vytvořím plán, který podle mě daného hráče posune na ledě nejvíce. Například u Kuby jsem na začátku zaregistroval slabší střed těla, na kterém stojí veškerý pohyb, je to vlastně takové hypocentrum, od kterého se všechno odvíjí. Abyste měli tělo v harmonii a pracovalo jako jeden celek a nebyli jste nemotorní, potřebujete mít silný střed těla. Když máte silný střed těla, na ostatních prvcích tréninku jako dynamika, balanc a obratnost se pak pracuje mnohem jednodušeji. Takže jeho přípravu jsme postavili ze začátku hodně na tréninku core a doplnili dynamickým, balančním a silovým tréninkem. U Jakuba je týden od týdne vidět velký pokrok v trénincích core, a tak postupně přidáváme více jiných druhů tréninku. Je to dříč, s takovými hráči je radost pracovat. V přípravě je hodně důležité také zapojit modelové situace z ledu, aby se hráč na bruslích cítil co nejjistější. U Dominika a Adama, kteří absolvují přípravu s Kubou, je to celé postavené zase trochu jinak. Adam má střed těla celkem slušný, pracujeme víc na síle spodní poloviny těla, u Dominika je zase kladen větší důraz na tréninky core a sílu vršku.
5. Vidíš u Jakuba Hofmana nějaký progres?
Jak už jsem řekl, u Kuby je zlepšení vidět týden od týdne, tréninky zvládá těžší a těžší a zároveň je provádí kvalitnější technikou než na začátku. Teď jsme posílili střed těla a tréninky posuneme zase jiným směrem. Sám mi říká, že se na ledě cítí úplně jinak než před začátkem přípravy a ze zátěže je méně unavený. To je zpětná vazba, která je pro mě odměnou a dělá mě šťastným.
6. Jaké nedostatky mají čeští hráči v porovnání s hráči ze zámoří? Případně našel bys i aspekty, ve kterých hráči vynikali nad tvoje očekávání?
Jako hlavní rozdíl mezi námi a světem vidím celkový přístup hráčů k tomu sportu, a potom samozřejmě ve stylu tréninku a coachingu. Přístupem hráčů myslím nejenom to, že se mi zdá, že v Česku jsou hráči hodně pohodlní a častokrát se neumí kousnout, ale i to, že u nás jsou kluci v určitém věku z toho hokeje zbytečně nervózní. Chodí do zápasu s tím, že nesmí nic pokazit, musí hrát bez chyby a kvalitně, aby si jich všimnul nějaký agent a někam se dostali, pořad myslí dopředu na svoji budoucnost a tím pádem si vůbec neužívají ten přítomný okamžik, kdy na tom ledě jsou a mají se bavit, což je přece hlavní podstata sportu. Něco hraju, protože mě to baví a naplňuje. Samozřejmě s tím, že hráči chodí do zápasů nervózní a se špatnými myšlenkami souvisí i styl coachingu některých trenérů, kteří svým stylem koučovaní znervózňují hráče, ale to už bych zabrousil do moc velkých podrobností. Velký rozdíl je zkrátka v tom, že v USA nebo ve Švédsku hráči přistupují k hokeji psychicky jinak, snaží se na prvním místě bavit se hrou, díky tomu si samozřejmě dovolí v zápase víc, nejsou nervózní. V Čechách mi tenhle přístup chybí. Myslím, že kdyby se u nás zavedla i mentální příprava, mělo by to kladné odezvy a to je také směr, kterým bych se chtěl vydat. Další rozdíl je také právě v suché přípravě. U nás je trend krátkých a produktivních tréninků naštěstí na vzestupu, ale pořád je tu spoustu týmů, hlavně v mládeži, kteří drtí hráče klidně i přes dvě hodiny na ovále a trénink postrádá smysl.
7. Samozřejmě je také důležitá životospráva hokejisty. Má každý hráč svůj individuální jídelníček, nebo jim necháváte při výběru volnou ruku? Jaké potraviny jsou nejhorší?
Klukům říkám takové základní věci, co se obecně jíst má a nemá, ale přesné jídelníčky jim nestavím, i když bych se k tomu časem po nějakých kurzech chtěl také dostat. Samozřejmě není dobré jíst smažené, bílé pečivo, atd. Jinak je to ve velké míře individuální.
8. Jak by měl vypadat jídelníček hokejisty?
Jak jsem řekl, nějaké základní věci jsou u každého stejné, ale zbytek je hrozně individuální. Když si přečtěte rozhovory s hráči NHL, dočtete se, že po rozboru jejich krve a podobně přišli teprve na to, co přesně jejich tělu vyhovuje, co třeba jedli celý život ke snídani za předpokladu, že to je zdravé, a nakonec to bylo celou dobu špatně. Takže nějakým obecně špatným potravinám se dá vyhnout vždy, ale aby se dal postavit jídelníček přesně na míru je potřeba podstoupit nějaké podobné vyšetření.
9. Určitě by čtenáře zajímalo, jaké cviky letní příprava obsahuje. Mohl by popsat cviky, které samotní hráči ocení a těší se na ně?
Tak například se snažíme hodně pracovat na modelových situacích z ledu. Hráč se na ledě potřebuje soustředit na více věcí najednou, musí pořád bruslit a přitom pracovat s hokejkou a přemýšlet o vývoji hry, takže se snažíme cviky udělat tak, aby se kluci museli soustředit při cvičení na víc věcí najednou, a přesto je dělali technicky správně. Kluků nejmíň oblíbený cvik, ale zároveň hodně účinný, je imitace bruslení s danou nohou připnutou ke kladce a během toho protilehlou rukou vždy ve stejný okamžik trčit činku nad hlavu. Při tomto cviku zapojujete celé tělo, stejně jako na ledě, musíte myslet na to, abyste vždy ve správný okamžik vytrčili činku, abyste se odráželi nohou vždy v úhlu 45 stupňů jako na ledě a po celou dobu mít správné držení těla, které se odvíjí od toho, jak silný core máte.
10. Děkuji za rozhovor, a přeji mnoho úspěchů.
Díky moc za příležitost s Vámi mít rozhovor.
