Míša Hrubá jako juniorská mistryně světa
Foto: Jan Zmek

Michaela Hrubá: „Chci bojovat o nejvyšší příčky a posunout hranici svého osobního rekordu.“

Míša Hrubá jako juniorská mistryně světa

Juniorská mistryně světa, letošní mistryně Evropy do 20 let, finalistka mistrovství světa v Londýně 2017 a česká rekordmanka. To je výškařka Michaela Hrubá. 19 letá česká reprezentantka a odchovankyně JAC Brno, se atletice věnuje od svých 9 let.

Letošní atletickou sezonu Michaela zakončila i studijními úspěchy v podobě maturitní zkoušky a přijetí k dalšímu studiu na UK FTVS. Nejen spolupráce s novým trenérem, ale i výsledky z velkých zahraničních podniků předpovídají sympatické atletce slibnou kariéru. K té nepochybně patří i správná regenerace a odpočinek, během kterého jsme Míšu požádali o krátký rozhovor.

V letošním roce jste absolvovala velmi vydařenou sezonu, ve které jste si odbyla i svou premiéru, a to hned finálovou, na mistrovství světa v Londýně. Jak se za celou sezonou i jejím vrcholem nyní ohlížíte?

Musím říct, že trenér i já jsme s uplynulou sezonou spokojení. Celkový průběh sezony byl velmi náročný, takže finále na MS bereme jako splněný cíl pro tuto sezonu. Získala jsem i zlatou medaili na ME juniorů, i když se to očekávalo, ale roli favorita je někdy mnohem těžší ustát.

Jak jste zvládla přestup pod nového trenéra Michala Pogányho? V čem jsou tréninky pod jeho vedením odlišné či náročnější?

Přestup byl celkem náročný, právě například dost změn v tréninku, kdy jsem se musela učit nová cvičení, ale i tlak okolí. Zda to bylo dobré rozhodnutí opět přestoupit k jinému trenérovi. Někdo možná bude v tomhle názoru negativní, ale já musím říct, že jsem ráda, že jsem tohle rozhodnutí udělala.

Potýkala jste se během sezony se zdravotními komplikacemi?

Naštěstí se mi vážné zdravotní problémy vyhýbaly. Nějaké menší bolístky jsou vždy, například jsem měla ze začátku problém s kotníkem, ale ten už je snad zdravý.

Spolupracují na vaší tréninkové přípravě další specialisté či trenéři?

Skoro všechny tréninky vede trenér Pogány, ale někdy mu pomůže Šárka Kašpárková, která má velmi dobrý cit nejen pro trojskok ale i výšku.

Váš somatotyp svědčí o výborných výškařských předpokladech. Jsou všichni ve vaší rodině vysocí?

Nejsou, já jsem z rodiny nejvyšší. Ale moji rodiče patří také k vyšším lidem. Táta měří 190 a máma 183. Myslím, že se jejich výška spojila a vznikla jsem já. 

V jaké zemi či městě nejraději závodíte?

Tohle je asi nejjednodušší otázka. Samozřejmě, že doma v ČR. Podpora v cizích zemích se nedá srovnat s tou naší. V cizině vám chtějí pomoci potleskem, ale z českých diváků cítím něco víc.

Určitě máte vedle atletiky další zájmy. Je však nějaká věc, kterou byste chtěla zkusit, ale ještě jste neměla příležitost?

Vždy jsem chtěla zkusit surfování a to se mi už také splnilo, když jsme byli na soustředění na Kanárských ostrovech. Teď bych ráda zkusila Sandboarding, kde sjíždíte na prkně písečné duny.

A čemu byste se věnovala, kdybyste nebyla atletkou?

Tuto otázku řeším velmi často a pořád nemohu najít odpověď, kde bych sama sebe viděla, kdyby nebylo atletiky. Celý můj život se točí kolem královny sportu a pořád mě to neskutečně baví.

Jaké jsou vaše cíle pro budoucí sezonu? Na čem chcete zapracovat a čeho byste ráda dosáhla?

Jako každý rok bych chtěla bojovat o nejvyšší příčky a posunout hranici svého osobního rekordu. V halové sezoně, mě doufejme, bude čekat HMS v Birminghamu, kam bude moci odcestovat jen 12 nejlepších závodnic podle světového žebříčku. V letní sezoně bude ME v Berlíně.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdraví a úspěchů v kariéře!

Míša Hrubá při skoku do výšky.

Zdroj fotografie: Eduard Erben

434 0