Od 1. července startuje olympijská kvalifikace ve většině disciplín. I když maraton, chodecké soutěže i víceboje znají některé účastníky, veškeré disciplíny, které probíhají na stadióně, teprve svoje kvalifikační období začnou. A tak se pojďme společně podívat na to, koho bychom mohli podpořit na hrách pod pěti kruhy na tratích 100 až 200 metrů.
Určitě není od věci se podívat jednu z nejpopulárnějších disciplín atletických událostí, čímž je běh na 100 metrů. A je to dozajista disciplína, ve které mají Češi velké ambice poslat klidně i jednoho závodnika. A to z důvodu, že posledním účastníkem mužské stovky byl Lukáš Milo na hrách 2008 v Pekingu. Mezi ženami je to ještě horší, neboť po rozpadu Československa, tedy v době samostatné České republiky se ještě žádná žena nezúčastnila olympijských her v běhu na 100 metrů. A proto mají čeští atleti určitě na co cílit.
V olympijské kvalifikaci o účast na hrách v Tokiu byli strašně blízko čeští štafetoví běžci 4x100 metrů, kteří se strašně dlouho drželi na postupové pozici a vskutku z ní byli vysunuti až v posledních dnech před uzavřením kvalifikace. Těsně za postupem skončil i náš spoludržitel českého rekordu, Jan Veleba v individuálním závodě. Kvalifikační limit je příliš přísný, rovných 10 sekund. Ovšem účasti na dobře hodnocených akcích a dobré výsledky jej mohou posunout vysoko v žebříčku. S povolenou podporou větru má již letos zaběhnuto 10,29 sekundy a stále cítí rezervy. O postup bude bojovat dozajista také druhý nejlepší český sprinter a taktéž spoludržitel českého rekordu, Zdeněk Stromšík. Ve štafetě se čeští atleti také drží velmi slibně, když před hrami v Tokiu běželi několikrát pod 39 sekund. Pokud se jim podaří překonat současný český rekord 38,62 s , který zaběhli Veleba, Stromšík, Jirka a Záleský v roce 2019 v Ženevě, budou mít o dost větší šanci se na hry konečně dostat.
Mezi ženamí to bude dozajista větší vabank. Sice máme na scéně velmi mladé sprinterky, které si neustále zlepšují výkonnost, ale pravděpodobný postup by se pro ně jevil až na hry 2028 v Los Angeles. Ale jako všichni říkáme, nic není nemožné. A tak Eva Kubíčková a Natálie Kožuškaničová se nyní drží nejvýš v tabulkách. Limit 11,07 sekundy je také strašně vysoko, ale vítězství a dobré výkony na mezinárodních kláních jim také mohou zajistit místenku na olympiádě.
Téměř na každé olympiádě máme zástupce v běhu na 200 metrů a v Paříži tomu pravděpodobně nebude jinak. 20,16 sekundy je opět pravděpodobně nad možnosti českých sprinterů, ale máme slušný seznam těch, kteří dokáží běžet pod 21 sekund. Největším želízkem v ohni tak zůstává Jan Jirka, který se na hry do Tokia probojoval a o další hry v Paříži už usiluje také. Držitel českého rekordu 20,45 sekundy, který zaběhl v červnu 2021, se již letos dostal na čas 20,59 sekundy a to má ještě kopu závodů před sebou. Za zády mu sekundují také Jiří Polák a mladý Ondřej Macík. Na dvousetmetrové trati žen se skvělé do formy dostává Nikola Bendová, která se v posledních letech protrápila kvůli několika zraněním. Nyní již vypadá, že je fit a zpět ve formě. Nejhodnotnější čas je zatím 23,32 sekundy, což je pouze 16 setin za jejím osobním rekordem. A zároveň i faktem, že bude chtít bojovat i o stažení času pod 23 sekund. A to podobně jako Lada Vondrová. Specialistka na čtvrtku, která si dává doplňkově i běhy na 200 a 800 metrů, zaběhla letos již 23,20 sekundy a cíl už má asi jasný.
Realita? V Tokiu jsme v těchto disciplínách měli zastoupení pouze na 200 metrech zásluhou Jana Jirky. V Paříží to určitě změníme. A mnozí věří, že zastoupení bude minimálně o 100% vyšší.
